…se Troja jmenuje podle schodiště?

image_galleryO samotném schodišti a zámku

Podle čeho si myslíte, že se jmenuje městská část Troja? Ano, podle Trojského zámku. A podle čeho si myslíte, že se tento zámek takto jmenuje? Ano, už jsem napověděl, podle hlavního zámeckého schodiště. Ostatně i okolí je velmi anticky ozdobeno. Motiv na schodišti znázorňuje svržení Gigantů do propasti. Zajímavé je, že bylo postaveno v době, kdy se oslavovala porážka reformace v letech 1678-1685.  Nechal si jej postavit Václav Vojtěch ze Šternberka, jemuž doba pobělohorská přinesla nebývalou prosperitu, která nakonec daleko převýšila výzdobu například královské zahrady na protějším břehu z dob Rudolfa II. v Královské oboře. Samotná stavba vznikla z projektu architekta Jana Baptisty Matheye. V letech 1689-1697 byl podle jeho návrhu zámek dále rozšířen o terasu, francouzskou zahradu a nespočet hospodářských budov. Do majetku zámeckého areálu patřily i rozsáhlé vinice s kaplí sv. Kláry. Zahrada pokračovala na západ do míst dnešní ZOO, kde přecházela ve štěpnici a užitkovou zahradu. Spojitost zámeckého parku s užitkovou zahradou, dnešní ZOO, dosud naznačuje klenutý podchod pod ulicí U trojského zámku. O dalších objektech rozsáhlé vinice více ZDE.

Zámek a jeho majitelé

Zámek je opravdu rozsáhlý, nikdy se nestal panským sídlem a jako objekt representační a rekreační byl vždy lehce nad poměry svých majitelů, jelikož byla údržba nákladná a tak střídal majitele jako ponožky. Mezi majiteli se nakrátko objevila i císařovna Marie Terezie, ale hned jej odkázala Ústavu šlechtičen a ten jej hned prodal. Dalším majitelem byl například kníže Windischgratz  a posledním majitelem statkář Alois Svoboda, který zámek spolu s rozlehlými pozemky daroval československé republice, za účelem zřízení zoologické a botanické zahrady. V současné době zámek spravuje Galerie města Prahy a je ve velmi dobrém stavu, konají se zde výstavy a veřejné kulturní akce.

K rozlehlému zámeckému komplexu dále patří:

Bývalý panský pivovar –  roku 1800 přestavěný, při němž dříve uzavřený dvůr, byl zčásti otevřen. Areálu dominuje věžovitá budova, na níž je jediný dobrý pohled z ochozu nad medvědy v zoologické zahradě. Provoz pivovaru byl ukončen po spuštění provozu v novém měšťanském pivovaru na protějším břehu, kolem roku 1900. V dobách největší slávy se v něm vařilo  až 11 tisíc hektolitrů piva, čímž se řadil mezi větší české pivovary. V sezoně 1897-98 byl výstav pouze 1 800 hl piva. Do roku 1896 měl panský pivovar v nájmu E. Kaba, po něm Ludwig Heller a v letech 1900-02, kdy už byla výroba zastavena, Karel Sládeček. V pozdější době pak sloužil různým účelům. Bývala zde likérka, ve dvacátých letech pak Rolnická družstevní mlékárna specializující se na výrobu syrečků a od roku 1973 sloužil objekt jako sklad obchodního domu Bílá labuť.

Panský statek – nachází se v ulici Pod Havránkou, patřil k základnímu hospodářskému zázemí trojského panství. Obytná část pochází jako zámek z konce 17.století, protější budova známá jako trojská pošta z konce 18.století. Uvnitř se nalézají rozlehlé chlévy a další hospodářské budovy. Restituční spory ze statku bohužel pomalu tvoří ruiny.

O Troji

A teď tedy ale otázka, jak se Troja jmenovala dříve? Do 19.století určitě méně zvučným názvem Zadní Ovenec. Existoval ještě Přední Ovenec, což je od roku 1904 dnešní Bubeneč. Jelikož se na zdejší kostel nevztahoval tzv. Interdikt (zákaz účasti na svátostech) papežem vyhlášený pro území měst pražských, tak „papeženci“ chodili v neděli do kostela do Ovence – neboli, jak Husovi přívrženci hanlivě říkali, – „na Hovnec“. Možná proto bylo místo raději přejmenováno :-). A jaké budovy se nám ze starého Ovence dochovaly? Tyto…

Trojský mlýn (čp. 5) – je často spojován s Trojským zámkem, jenže jeho založení je prokazatelně starší, než zámecký areál, v jehož jihozápadním sousedství se nalézá. Svému účelu sloužil ještě v první polovině 19.století a kolem roku 1845 byl přestavěn na mohutnou sýpku. V mapách z roku 1848 je mlýnský odpadní kanál značen jako suchý, tedy se již nemlelo. Pozůstatků odpadního kanálu se roku 1931 chopila zoologická zahrada a využila jich ke zřízení tůní pro vodní ptactvo, vodu do těchto tůní je ale nutné čerpat z řeky. Monumentální stavba mlýna je dnes prázdná. Uvnitř nalezneme sály původních sýpek, na východní straně opuštěné byty. Vystoupit lze po schodech až pod střechu, kde můžete obdivovat mohutný krov. V hlubokém podzemí budovy je ohromný dóm, kde bývala vodní kola. Původní přítok vody je dnes zasypaný a je zaklenut klenbou z velkých kamenných kvádrů. Místa, kterými se kdysi valila temná voda a točila mlýnskými koly, působí i dnes hrozivě. K mlýnu patří i jednopodlažní stavení, které nalezneme vedle hlavní budovy. Dost možná jde o nejstarší památku v Troji. Bohužel se mění ve zříceninu, zajímavé stropní klenby se propadají a střecha už dávno neplní svou funkci. Mlýn je v současnosti restituován a soukromí majitel hledá jeho vhodné uplatnění. V poslední době se zdá, že byl rekonstruován pro bytové účely, jelikož jsem na internetu našel několik inzerátů.

Kovárna (čp. 25) – Stojí na rohu ulic  Trojské a Pod Havránkou, v místech bývalého středu této vesnice. Postavena byla po vybudování zámku koncem 17. nebo začátkem 18.století. Budova byla ale dosti silně necitlivě upravena, tak už z ní moc nepoznáme, vzpomínkou jsou pouze železné kruhy, ke kterým se uvazovali koně.

admin

Autor nevyplnil informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*