Oblíbené pražské lokály

Znáte to, touláte se Prahou, kocháte se její krásou nebo krásou dívky která jde vedle vás a tu najednou pocítíte chuť zapít ty stovky kroků nějakým dobrým pivem nebo kávou. Hlad je sice převlečená žízeň, ale donekonečna se tím řídit nemůžete a tak tu a tam rádi zajdete do nějaké příjemné hospůdky, restaurace, kde vám třeba připraví i něco dobrého na zub. Jenže tady nastává kámen úrazu a vy zjistíte, že aby jste někde uhasily tyto své choutky, musíte sáhnout hluboko do své kapsy. Bohužel krutá realita, která k životu v Praze odjakživa patří. Ale není nutno hned ztrácet hlavu, protože zde začíná nové dobrodružství, na jehož konci objevíte, že se v Praze stále nachází spousta restaurací a hospod, která neztrácí své kouzlo a kde se dobře najíte a popijete za dobrý peníz. Zde pro vás pár svých oblíbených vybírám.

Název Lokalita Poznámka
Baráčnická rychta Tržiště 23
Montmartre Řetězová 7 kavárna
Tlustá myš Všehrdova 19 stůl se vzkazy
U černého vola Loretánské náměstí 1 pivnice, přispívá na vedlejší ústav
U Dvou koček Uhelný trh 10 má oblíbená, vlastní pivo, harmonikář
U Medvídků Na Perštýně 7 pivovar s bohatou historií
U Pinkasů Jungmannovo náměstí 755 příjemný podnik, první Plzeň v Praze
U Rozvařilů Na Poříčí 23 klasická jídelna, lidové ceny
U Zlatého tygra Husova 17 kmenovka Hrabala

Existuje ale i řada hospod, pajzlů, špeluněk a jiných zajímavých podníků, o kterých se vypráví historky ještě po několika stoletích, dochovali se nám o nich záznamy v historických materiálech, ale tyto hospody už nestojí. Pojďme si některé přiblížit.

Název Lokalita Poznámka
Apollo Fugnerovo náměstí 1866 tančírna
Jana Římského u Horské brány zlopověstná hospoda
Jedová chýše Apolinářská 446 prastará krčma
Kravín Korunní 25 oblíbená hospoda Jaroslava Haška
Mimosa Melantrichova 471 krčma pro největší spodinu, Tonka Šibenice
Na Zednické Kozí 915 špelunka, pobočka vedlejšího lupičského doupěte
Pivovar Braník Údolní
Pivovar Troja U trojského zámku 4 větší český pivovar, pak sklad OD Bílá labuť
Pivovar Vinohrady Korunní úmyslně zapálen, dnes luxusní byty
Pivovar U anděla Plzeňská 344 tvořil společenský význam Smíchova
U Bucků Na Poříčí 1046 pivovar s nevěstincem
U Dvou beránků Na Františku 40 Zapovězené lokály 21
U Huňků 28.října 376 podnik zaměřený na homosexuální klientelu
U Hvězdiček Havelská 496 Eldorado pražských pasáků
U Slavie Šmeralova 178 mini hostinec u bývalého hotelu Letná
U staré paní Michalská 441
U svatého Tomáše Letenská 33 slavný pivovar, dnes luxus hotel pro turisty
U Valšů Karoliny Světlé 286 pajzl naplněný nočňátky, žebráky a tuláky
U Zelené žáby Nám. Franze Kafky hospoda kam chodil Václav IV a kat Mydlář
V tunelu Týn 642 noční kavárna, doupě hráčů karet

Tak takhle ne pánové, aneb seznam lokálů, kam chodit nedoporučuji.

Jedová chýše Vodičkova 17
U Fleků
U Kalicha

Historky s pivem spojené, hodící se do lokálů

Pokud budete chtít okouzlit svou půvabnou společnici, nebo jen prostě udělat dojem na partu kamarádu, že opravdu víte, bude se vám hodit pár zajímavých skutečností.

– v 19. století využívali služeb pivovarů nejen milovníci piva, ale i mnozí Pražané, kteří se chtěli doma vykoupat. Ne že by se máchali v pěnivém moku, ale nechávali si z těchto výroben posílat putny horké vody. Vyšlo je to totiž mnohem laciněji, než kdyby vodu ohřívali doma. Spotřebovali by zbytečně mnoho topiva, protože až do poloviny 18.století se netopilo klasickým uhlím, ale dřívím či dřevěným uhlím.

– pivo nevládlo Praze a celému středověku odjakživa. Před pivem se nejvíce pila medovina, vyráběli ji medníci, kteří patřili ke ctěným občanům. Vybírat bylo možno z medoviny tmavé, světlé či nahořklé. Lišily se přísadami, mezi něž patřil například pelyněk, chmel, skořice, muškátový květ, šafrán či pepř. Medovinu nabízely specializované krčmy. Známý byl tzv. Medařský dům na Staroměstském náměstí (čp. 481)

– chmel se do piva z počátku přidával tajně, ale pak se jako pivní přísada prosadil. Pivo z pšeničného sladu, bylo husté, ani příliš sladké, ani příliš hořké a říkalo se mu bledé či bílé. Z ječmene bylo nahořklé černé pivo, pokud leželo déle, bylo silnější a nazývalo se staré. Nejsilnější byl březňák vařený v březnu, který se nechával uležet několik týdnů, zatímco ostatní ležáky jen několik dnů. Patok byl druhý odvar ze sladu.

– místo kde se dnes sedí se nazývalo šenkovna, dlouho se pivo nerozváželo do prodejen a sloužilo jen hostům, kteří přišli posedět nebo si pivo odnesli ve džbánku přes ulici. Pivo čepoval buď majitel sám, nebo si najímal šenkýřky a šenkýře. Domy se šenky mívaly nad vraty věchet ze slámy či dlouhých hoblovaček, případně věnec z chvojí ozdobený stuhami.

– pivo se často šidilo, například bylo při výrobě doléváno vodou, což se nazývalo studená várka, bylo to samozřejmě trestáno. Nejčastěji se pivo šidilo čepováním pod míru, což známe i dnes. Roku 1390 vydali pražští radní nařízení, podle něhož veškeré nádoby používané v hostincích musely mít cejch označující správnou míru. Voda byla do piva přidávána i při čepování, pivo se tzv. plundrovalo.

admin

Autor nevyplnil informace.
-

-