Montmartre

Dříve tu byla nevábná kavárna Olympie, kde se odehrávaly různé produkce a představení. Tančili tu i údajní indiání, kteří dali domu jméno U Tří divých. Indiáni byli falešní, zábava ale nefalšovaná a hlučná. V r. 1911 v Řetězové ulici č.7 otevřel nový zábavní podnik Montmartre, znám také jako Montík, Josef Waltner, český herec, zpěvák a kabaretiér, který se nesmazatelně zapsal do historie českého kabaretu jako jejich úspěšný organizátor, autor i účinkující. Na nevelkém parketě se předváděly první moderní tance – například shimmy, tango argentino nebo medvědí tanec. Ten si vymyslel malíř Hugo Brunner se známou pražskou prostitutkou Emčou Revoluce. Tanec sám byl jen málo cudnou taneční exhibící, při níž se aktéři v medvědím stylu rafinovaně vinuli k tanečnicím podniku. Zde se scházela pražská bohéma, umělci, zpěváci a jiná rozpustilá společnost. Byla to opravdová bohémská krčma, jaké Praha dosud neměla. Hned od začátku si tu zazpívali například Karel Burian, Otakar Mařák, Emil Burian, Longen s Xenou a mnoho dalších. Doslova domovskou základnou se stal i pro Jaroslava Haška. Eldorádem se stal také pro Egona Ervina Kische, který se zde do Emči Revoluce zakoukal. Sem za ním chodila také celá řada literátů od Maxe Broda, Franz Wefla až po Franze Kafku. Vrchní číšník tu byl jistý František Jirák, kterému dal Kisch přezdívku Hamlet. Jirák totiž dříve pracoval v Národním domě na Vinohradech a chodíval do dramatické školy režiséra a dramatika Národního divadla Josefa Šmahy. Hamlet doslova zbožňoval Jaroslava Haška a proto také dovedl zamhouřit i obě oči, když se Jaroslav přišel do Montmartru jenom vyspat. Hašek byl ale hříšník každým coulem, spal například na kožené lavici kde neměl a tak postupem času Hamlet zakázal Haškovi do podniku chodit a ten se tam vracel už jen ve společnosti kamarádů, kteří se za něj museli zaručit.

První fotografie je z roku 1912, na druhé je interiér v roce 1914.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*