Hantýrka pražských bahňáků

V době dávno minulé na konci 19.století, měli žebráci, zlodějíčci a další darmošlapové svůj zvláštní žargon, jímž se mezi sebou domlouvali. Pokud by jste je poslouchali, věděli by jste, že rozmlouvají česky, ale přesto by jste jim nerozuměli. Pojďme si pár těchto slovíček a frází představit i zde. Zjistíte, že řada výrazů se uchovala i do dnešních dob.

Slovník

Anton – kat; Arábek – nemluvně, Alobalky – vkládají v obchodech zboží do tašek vystlaných alobalem a pronáší jej přes bezpečnostní brány u vchodů.

Bachory – peřiny; Bajukář – pes; Báň – žalář; Bink – čert; Benátstký dům – nevěstinec; Bludička – prostitutka; Bordel – nevěstinec; Borový – odsouzený na týden vězení; Brousit beton – šlapat; Bučáky – ženské šaty

Busking – nový výraz pro legální pouliční uměleckou činnost, více zde: http://busking.cz/

Čára – ulice; Čárař – lupič, přepadávající na silnici lidi; Čaj – dcera; Cejn – dvacetikoruna; Černou jít – vydat se na noční krádež; Cinky – zlodějské a žebrácké značky; Čor – zloděj; Čtyřka – policejní komisařství; Čuhal – detektiv

Dolina – kapsa; Debla – prostitutka; Dolinář – kapesní zloděj; Dilina – hlupák; Dratev – jitrnice; Džúvy – vši

Fángle – nevěstka; Fánglovat – dělat tulačkám pasáka; Flek – kapesní krádež; Flekařka – kapesní zlodějka; Floky – peníze; Flór – revolver

Hamonit – s někým mluvit; Hampejz – nevěstinec; Handlovat – krást; Hanikovat – lhát; Hladina – máslo; Holák frnkuje – měsíc svítí; Hudrmanice – zlodějka na trzích

Chlupatec – četník; Chlupatá – polévka

Je černý – nic nemá;

Kajla – doutník; Kámen – žalářní cela; Kámpáně – ukradené hodinky; Kanda – výkladní skříň; Kastrol – kočár; Kamenář – vězeň, trestanec; Keher – dům; Kfrýzl – tajný policista; Kchérař – zloděj bytů; Klanečník – pouto; Klandr – řetízek; Klepařka – kachna; Klímák – skoba; Klížit – lhát; Kolík – doutník; Kosný – krásný; Křapáš – pečetní prsten; Kůra – kůže; Kvér – byt

Liška – zlato; Liškovec – klenotník; Love – peníze

Májovej – rok žaláře; Mlejn – soud; Mlsnej – strážník nebo detektiv; Močidlo – prádlo

Nástrč – prsten; Nehet – čepice se štítkem; Nočňátko – prostitutka

Opisovat – slídit, špehovat; odmachlovat – otevřít paklíčem;

Papíně – husa; Pára – páčící nářadí; Paráda – noční zlodějská výprava; Pavouk – hodinky; Prasknout – přiznat se; PIchhaus – nevěstinec; Prasknout jiskru – vymáčknout okno; Proutí – chléb

Rejpnout – dopadnout někoho při zločinu;

Salát – bezcenný; Sbalit – zatknout; Semenec – máslo; Sjíždět asfalt – šlapat; Skrojit – zatknout; Šlapadlo – prostitutka; Šíbra – dámská kabelka; Šídlo – závora; Sígr – syčák; Smrad – tabák; Šmejdit – vyměňovat; Šmuky – peníze

Tahárny – kalhoty; Tatou – vůz; Troud na perka – mouka; Trnka – slepice; Truka – slepice; Trubce – boty; Trubičky – perka;

Válo – prase; Vejškař – zloděj půdař; Věntra – falešný; Vila – pankrácká věznice; Vizita – hlídka; Voda – zástup lidu; Vrbec – kabát

Ženkle – sklenice piva; Ženklí hodit – vypít sklenici piva; Zintr – detektiv; Zinkař – kamarád; Zpěvák – žebřík; Zrno – káva

Jeden výraz pro to samé

Prostitutka – zběhlice, zebra, vábenka, kurvice, kurvinka, anka s čárkou, animírka, debla, bludička, fángle, koštěkotka, nočňátko, šlapadlo, amazonka veselosti, kočanda, rozára, saze, kurva (z latinského kuro – běhati), věnečnice (prodávala věnce a sex), lárině (prázdné ženy), haldecká žena (v haldách dřeva u anežského kláštera)

Nevěstinec – bordel (bordel znamená “bouda z prken”, z francouzštiny), Pichhaus, benátský dům

Šlapat – sjíždět asfalt, brousit beton

Hantýrka kapsářů podle Františka Dlaska

“Zkušení kapsářští mistři se dělí na váčkaře, kteří stříhají látkové kabely, šíbry, kradoucí peněženky, dolináře, kteří umějí krást i hodinky, a šátorníky, kteří dovedou vytáhnout náprsní tašku. Zvlášť dovední kapsáři mezinárodního formátu, kteří také řežou kapsy, jsou primadony, zatímco kapsářský dorost se nazývá potěr, a kapsáři, kteří klesli tak hluboko, že okrádají opilé, jsou příznačně nazýváni hyeny nebo také hrobaři. Pozornost kapesních zlodějů je obrácena všeobecně ke kapsám – dolinám, z nichž postranní kapsa u kabátu je šnit, náprsní kapsa štok, malé kapsy jsou šnitky, zadní kapsa u kalhot prdeláč a vnitřní náprsní kapsa u vesty je peklo.

Hlavní zájem kapsářů přitahuje peněženka – šíba nebo flek – a náprsní kapsa – prkno či prkenice. Cibule či karas jsou stříbrné nebo kovové kapesní hodinky. Ze skvostů se podaří tu a tam kapsáři odcizit jehlici do vázanky, již nazývají, je-li drahá, jehlan, levnou pak špejle. Kapsáři vyhledávají velké shluky lidí (voda nebo ákev), a to na tržištích (zloch), stanicích (štafle), ve voze pouliční dráhy (elektrikáč) nebo ve vlaku (šíp). Ruku kryje kapsář před nepovolanými zraky šátrem neboli šidítkem, což může být plášť přehozený přes ruku, aktovka, klobouk nebo třeba jen složené noviny, prsty sestavuje do tvaru nůžek čili klepeta a k proříznutí šatů používá nože zvané čůro. Při podezření, že byl kapsář pozorován, se ihned zbavuje kořisti (odhoz).”

Značky pražských žebráků a zlodějů

Byly takovým dorozumívacím znamením, málokdo si jich všiml, jejich síla tkvěla v jednoduchosti (což se jim hodilo i z důvodu dosaženého vzdělání). Podle slovníku o kus výše víme, že se jim říkalo „cinky“. Malovaly se na zdi domů křídou nebo kouskem cihly. Pro majitele domu to byla čmáranice, ale pro lidi na okraji společnosti byla informační hodnota těchto kroucenin vysoká. Byla v nich zaznamenána krásná charakteristika obyvatele domu, čímž upozorňovaly své kolegy na způsob „práce“ v těchto místech nebo možné nebezpečí. V takovém případě je možné, že na domu spatříte nakreslen úhel špičkou nahoru obrácený a vedle něho dva křížky – ten kdo jej kreslil, dostal dva roky žaláře. Nebo pokud předchůdce nakreslil na domovní vrata kohouta a 3 polokroužky uzavřené do čtverce, máte jasno, že v domě jsou zlí psi, velice energický hospodář a navíc je tu signální zvonek.

znacky

Vysvětlivky

1. Hrozí nebezpečí – 2. Zlý pes, energičtí obyvatelé. – 3. Kousaví psi. – 4. Zde žije strážník. – 5. Domácí volá policii. – 6. Nebezpečný dům. – 7. Velice zlý pes. – 8. Dům je opatřen poplašným zvonkem.. – 9. Tvař se pobožným. – 10. Útlocitné ženy. – 11. Tvař se nemocným. – 12. Zámožní lidé. – 13. Nocleh. – 14. Za almužnu třeba pracovat. – 15. Almužnu dají, ale neochotně a málo. – 16. Na blízku je policie. – 17. Buď drzý – 18. Jedna hospodyně se služkou a dítětem. – 19. Obyvatelé se bojí. – 20. Je nutno se energicky domáhat. – 21. Vhodné ke krádeži. – 22. Dají najíst. – 23. Ženy, s kterými lze mluvit. – 24. Bezúčelné.

znak

Vysvětlivky

První řádek – první dvě značky jsou značky „paličů“, hned vedle nich vidíme výzvu lupiče, hledajícího kolegy k loupeži. Šípem označil dům, na který měl spadeno. Čtyři čárky za šípem znázorňují, že dům je čtvrtý v řadě. Dobu loupeže stanoví poslední čtvrt měsíce. Pták je osobním znamením lupiče, vztahujícím se k jeho jménu nebo k některé jeho vlastnosti. Ostatní znaménka, kostka, paklíč a džbán značí loupež. Kouř za džbánem znamená, že po činu má být dům zapálen.
Druhý řádek – Papoušek je opět osobním znamením lupiče. Tentokrát je cílem loupeže kostel. Paklíč označuje krádež. Vedle jsou tři kamínky na zemi, které značí dobu akce, tentokrát je to den svatého Štěpána (26.prosince), kdy byl ukamenován. Pod tím je ještě nakresleno dítě, což znamená narození Krista (25.prosince), což označuje dobu schůzky lupičů na místě, kde byla zpráva zhotovena.
Třetí řádek – jasná stručná zpráva – zavraždění četníka, jenž přísně stíhal tuláky a zločince.
Čtvrtý řádek – takto se vyznačoval odlehlý hostinec, podle dvou pilířů, stromu a vchodu do zahrady. Zřejmě místo k setkání.
Čtvrtý řádek – Pokud měl tulák lepší vzdělání, byly značky dost umělecké. Například zde lupič namaloval pouze jedním tahem krajinku se stromy, květinami a panáčkujícím zajícem. To vše má odpoutat pozornost od šipky vespod.

Policie ohromné množství značek sbírala a analyzovala. V případě použitelnosti jej pak použila v trestním řízení jako usvědčující materiál. Největší sbírku ještě v tehdejším Rakousku-Uhersku shromáždil kolem roku 1840 soudní úředník Karmeyer z Horního Rakouska, ale i v jiných policejních archivech najdeme moc pěkné sbírky. Nástup moderní komunikace, vzdělanosti zatlačily tento primitivní dorozumívací prostředek do pozadí. I tak se ale občas tajné značky objevují dodnes, například u „cinknutých“ karet falešných hráčů.

admin

Autor nevyplnil informace.

1 komentář

  1. skvelé. Môžeme sa pridať k našim oligarchom zo Súmračnej a z Váhostavu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*