…je v centru prahy nedokončený kostel?

kostelPro někoho možná nic nového, pro ostatní zajímavé zjištění, jelikož okolo tohoto úkazu denně projde tisíce turistů a rodáků našeho krásného města a nikdo si toho skoro nevšimne, přitom ona stavba je poněkud zvláštní. Krásný výhled je na ní přímo z místa častého setkání všech zamilovaných, Františkánské zahrady. Jak je vidět, takto určitě nevypadá kostel, ale pouze jeho část (presbytář).

Jak k tomu došlo?

Kostel byl založen 3.září 1347, den po korunovaci Karla IV, který jej i založil. Plán byl takový, že půjde o korunovační chrám a klášterní svatyni Karmelitánů.
Z původního projektu, který byl zamýšlen jako 100 metrů dlouhá stavba a výška lodi měla dosahovat 40 metrů, byl dokončen pouze presbytář (vysvěcen roku 1379) a klášter, tedy pouhý zlomek plánované stavby chrámu, který měl zastínit i svatovítskou katedrálu.
Stavba věže a lodi byla zahájena počátkem 15. století, ale přerušily ji husitské války. V té době zde působil husitský kazatel Jan Želivský. Právě během husitských válek byl objekt poničen (mimo jiné i sestřelen zvon z věže) a i dále pak pustl a chátral. Časem pak došlo i ke zřícení gotické klenby kostela.
Po roce 1606 se nedokončený a zchátralý komplex dočkal oprav od svých nových majitelů – bosých františkánů. Zřícená gotická klenba byla nahrazena renesanční konstrukcí (síťová renesanční klenba s malbami hvězdné oblohy, Panny Marie, Nejsvětější Trojice a svatých) a byla zbudována vstupní přístavba s kruchtou. Presbytář původně zamýšlené stavby dnes slouží jako kostel. Se svou výškou 31,5 metru je nejvyšší církevní stavbou v Praze, vyšší i než chrám sv. Víta. Klášter byl obnoven v barokním duchu a zbytky gotického zdiva postranních lodí zůstaly zachovány v barokních kaplích zasvěcených Panně Marii a Janu Nepomuckému.
V interiéru kostela se nachází jedna z nejmohutnějších oltářních architektur v Praze (výška 29 metrů): raně barokní sloupový oltář s monumentálním sedmimetrovým křížem a sochami svatého Jana a Panny Marie na vrcholu. Vybudovaný byl v letech 1649-1651 neznámým autorem.

Jan Želivský – iniciátor první pražské defenestrace

jan-zelivsky

Pamětní deska na zdi Staroměstké radnice.

Historie kostela je úzce spjata s působením kazatele Jana Želivského, radikálního zastánce husitství. Původně byl řeholníkem želivského premonstrátského kláštera, s řádem se však rozešel a od roku 1416 působil v Praze. Zde jeho ohnivá kázání nejvíce navštěvovala pražská chudina. Stal se i iniciátorem první pražské defenestrace. Dne 30. července 1419 Želivský vedl procesí od tohoto chrámu ke sv. Štěpánu, kde tehdy bylo zakázáno přijímání podobojí, a pak k Novoměstské radnici. Zde marně požadoval propuštění vězněných kališníků. Když odněkud přilétl kámen a zasáhl kněze s monstrancí, rozzuřený dav vtrhl dovnitř. Vzbouřenci konšely házeli z oken na oštěpy, sudlice, meče a kordy a který při tom nevypustil duši toho na místě dorazili. Moc Jana Želivského pak ještě dále rostla, roku 1422 ale rozhodčí komise husitských pánů a hejtmanů obnovila řádnou správu města a Želivského zbavila moci. Oblíbený kazatel měl ale i tak značný vliv na obyvatelstvo a proto byl 9.března 1422 odstraněn, byl vlákán na Staroměstskou radnici, kde ho zatkli a ihned popravili. Mrtvé tělo Jana Želivského pak bylo vydáno lidu, pochovali ho v kostele, v němž kdysi kázal ohnivá kázání.

Povraždění františkánů 15.února 1611 – více o tom ZDE.

admin

Autor nevyplnil informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*