…je Betlémská kaple stará jen 55let?

Betlem2Většina Pražanů netuší, že staře se tvářící kaple, o níž mnozí předpokládají, že v ní kázal Mistr Jan Hus, je vlastně jen replikou původní stavby. Slavnostně otevřena byla v roce 1952.
„Znovupostavení kaple bylo především přáním Zdeňka Nejedlého, poválečného komunistického ministra, který vyzdvihoval roli husitského hnutí. Jednalo se tedy o politické rozhodnutí. Ostatně Nejedlý inicioval i natáčení historických filmů s husitskou tematikou,“ řekl Deníku k Betlémské kapli historik architektury Zdeněk Lukeš. Na obrázku vlevo je Betlémská kaple a její okolí na rytině J. D. Hubera z let 1765–1769. Vyobrazení však není zcela přesné (chybně zakreslených pět oken v průčelí respektovali i autoři rekonstrukce objektu v 50. letech 20. století).

Krátká historie

photo5Původní Betlémská kaple byla založena zakládací listinou z 24. května 1391 Hanušem z Mühlheimu a Janem Křížem. Kaple byla určena výhradně pro kázání v češtině. To, že nešlo o prostor určený k bohoslužbám, bylo vyjádřeno jak termínem kaple, tak stavebně, neboť budova neměla žádný presbytář. Později, už v době Husova uvěznění v Kostnici, však došlo i ke slavení eucharistie, a to pochopitelně pod obojí způsobem. Na obrázku vpravo Kaple Betlémská podle rytiny V. Želízka z roku 1831.
Nejvíce je Betlémská kaple spojována s působením Jana Husa. Ten zde kázal od roku 1402 do roku 1413. Jan Hus byl zároveň od roku 1402 rektorem Karlovy univerzity, a tak začala být Betlémská kaple spojována s univerzitou. Na kázání do kaple často chodila i druhá manželka Václava IV., královna Žofie Bavorská. V pozdním středověku a po celou renesanci sloužila kaple v podstatě jako regulérní farní kostel.
Roku 1548 byla kaple nákladně obnovena. V roce 1622 odevzdal Ferdinand II. Betlémskou kapli Tovaryšstvu Ježíšovu, které tehdy spravovalo celou pražskou univerzitu. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 fungovala Betlémská kaple jako filiální kostel k nedalekému kostelu svatého Jiljí, ale roku 1786 byla pro svůj špatný stav zbořena.
Betlem5Několik desetiletí sloužila prázdná parcela jako sklad dřeva. V letech 1836 až 1837 zde byl postaven třípodlažní činžovní dům (obr. vlevo z r. 1869., třetí dům zprava je postaven na místě Betlémské kaple a s využitím jejího zdiva). Betlémská kaple byla obnovena až po komunistickém vyvlastňování. Ačkoliv byla připomínána jako působiště Mistra Jana Husa už v 19. století, teprve k zamýšleným oslavám 500. výročí jeho upálení roku 1915 ředitel Národního muzea Karel Guth prvně prokázal, že kaple stála v místech činžovního domu. Následně byly provedeny sondy, které ze svého hradil pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ty prokázaly velký a překvapující rozsah zachování původního gotického zdiva.

Záchrana a obnova

DSC_0038Nicméně o obnově kaple mohlo být rozhodnuto teprve poté, kdy nemusel být brán ohled na práva soukromého majitele domu, tedy po jeho vyvlastnění a demolici v roce 1948. Projekt záchrany a obnovy kaple byl svěřen architektovi Jaroslavu Fragnerovi, a to včetně úpravy okolí.
„Ať už byl ten záměr jakýkoliv, tím, že se toho ujal zkušený architekt Fragner, který měl v té době již za sebou návrh zdařilé rekonstrukce Karolina, to dopadlo dobře a Fragner se tohoto úkolu zhostil s úspěchem. Jedná se ale o repliku, což není ani kopie původního stavu, který nám není do detailů znám. Fragner také využil moderní materiály, například železobeton,“ pokračuje Lukeš a dodává: „Výzdoba interiérů nebyla známá, a proto sem byly přeneseny malby ze středověkých knih. Je to ale lepší, než kdyby tam byl třeba Stalin.“
Kaple v současnosti slouží jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického v Praze.

Galerie s popiskami

admin

Autor nevyplnil informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*