…ten zámeček na Štvanici je vodní elektrárna?

523416Vodní elektrárna se na tomto místě začala stavět v červnu roku 1913 a v prosinci byla dokončena. Budovu elektrárny navrhl architekt Alois Dlabač podle vzoru secesního zámečku ve Francii. Budova má věž s kopulí, která je vysoká 22m.
Stavbu prováděla firma Kapsa a Muller. Tato  elektrárna byla v provozu až do roku 1972, kdy byla odstavena a začala chátrat. Elektrárna na Štvanici měla původně sloužit jako zdroj pražského veřejného osvětlení. Byla vybavena třístupňovou Francisovou turbínou a každý stupeň měl výkon 456kW. Jeden stupeň Francisovy turbíny je instalován v blízkosti elektrárny jako umělecký předmět.
V roce 1984 se z důvodu potřeby dalších zdrojů energie začínají rekonstruovat malé vodní elektrárny a tato na Štvanici není výjimkou. Rekonstrukce elektrárny byla dokončena v roce 1987 a v roce 1988 byla elektrárna uvedena do provozu. Z původní stavby zůstala pouze budova, která stála na dřevěných pilotách ve štěrkopísku. Základy byly vyztuženy betonovou injektáží. Původní turbína byla vyměněna za třístupňovou přímo točivou Kaplanovu turbínu (obr.1).

 

Výkon se zvýšil na 3 x 1.8MW, spád na turbíně je 4,2m, hltnost turbíny je 55 až 60 m3/s, napětí generátoru je 6,3kV. Oběžné kolo má průměr 3,5m a rychlost 107 ot/min. Elektrický proud je dodáván do sítě PRE a jsou s ním poháněny nedaleké plavební komory, u kterých se nachází zajímavý domek plavební správy, na kterém si můžete všimnout lodní výzdoby (obr.2).

V současnosti nacházíme vedle elektrárny nejvyšší jez v Praze, tzv. Helmův, který má výšku 4,4m a tvar jezu je do písmene „S“ (obr.3), aby byla dosažena co největší přelivná hrana.

A nyní je už na čase samotná prohlídka elektrárny. U vchodu už na nás čeká náš průvodce, zaměstnanec elektrárny. Moc jich tu není, jsou tu všehovšudy 3. S ním se na druhém obrázku vydáme ke špičce elektrárny, kde si prohlédneme z blízka elektrárnu z druhé strany na třetí fotografii. Na čtvrté fotografii se nám naskýtá jedinečný pohled na Pražský hrad.

Venku už je trochu zima, jdeme se schovat do vstupní haly za velkými skleněnými dveřmi z první fotografie. Zde se nám po levé straně naskytne pohled do podzemních prostor na jednu z turbín (obr 1). U stropu vidíme na další fotografii jeřáb s nosností 20000kg. Zbytek haly je účelně zařízen pro potřeby trojice zaměstnanců.

Pokud po příkrých schůdkách vystoupáme do věžičky tohoto elektro zámečku, naskytne se nám další zajímavý pohled na Pražský hrad a Helmův jez z prvních fotografií tohoto článku. Z druhé strany pak vidíme obr budovu bývalého UVKSČ (Ustřední výbor Komunistické strany Československa) dnešní velitelství ČD.

To už je ale na čase podívat se dolů do podzemí, kde se skrývá strojovna. Tam se dostaneme po točitém schodišti po pravé straně vstupní haly. Na následujících fotografiích vidíte, jak to ve strojovně vypadá. Tři generátory a turbíny vedle sebe, které se točí ohromnou rychlostí a vše je umocněné hlukem rychle protékající vody. Jeden z generátorů byl „obnažen“, takže se kolos pěkně točil přímo před očima. Vstup za židličky na zemi na vlastní nebezpečí :-). Samozřejmě nesmí chybět různá hýblatka, udělátka a další nepostradatelné elementy.

Po schůdkách u jedné turbíny se dá dokonce projít pod turbínou. Je to docela zvláštní pocit, když víte že se vám nad hlavou právě chrlí nepředstavitelné množství vody, šrouby pod náporem skřípou, klouby a různé spoje pracují…i vaše nervy nezůstávají v klidu 🙂 Tudy se dostanete bývalým odtokovým otvorem (obr.3) do prostoru bývalého bazénu původní elektrárny (obr.4), který se nachází hluboko pod Vltavou. Zde Vám na jistotě nepřidá všudypřítomný zub času, injektážní hadice apod.

Tímto svou prohlídku končím a za nastupující noci odcházím pln zážitků do víru našeho malebného města :-).

admin

Autor nevyplnil informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*