Jak vzniklo jmého Praha

Původ tohoto názvu dnes už asi nikdo s určitostí neprokáže, neboť není přesně historicky doložen. Přesto, nebo právě proto je teorií mnoho.
Některé pověsti odvozují jméno od prahu domu, jiné od prahu do pekel, jiné zase vidí prahy na Vltavě, neboli peřeje, ale pro tento výraz má čeština název „slapy“ a nikoliv prahy, navíc název Praha je znám i z řady jiných míst v Čechách, kde se žádné peřeje nevyskytují. Když ne práh, tak se nabízí souvislost se slovem pražiti, neboli vypalovat les, jakož i prahnouti, neb půda mohla být vyprahlá. Toto vysvětlení vychází ze slovanského jazyka, možné ale je i to, že výraz Praha vznikl z jiného výrazu Keltského, Germánského, či Indického. Tuto možnost nám nabízí zpráva arabského kupce Ibrahíma Ibn Jákúba, který opěvuje město budované z kamene a vápna a zaznamenává podobu jména Praha – Faraga či Paraga a to již v roce 965.
Starý název Petřína byl prý Peregův vrch, podle démona Perega, také zajímavá podobnost. A nebo Praha podle indické Prajagy – posvátného místa při soutoku řek Gangy, Jamuny a podzemní Sarasvatí. Místo, které se údajně jako první zjevilo po opadnutí vod po potopě světa a kam dodnes putují miliony poutníků.

dr132Pražnice
– Jedno z velmi přijatelných verzí mi přijde ta, ve které se mluví o tom, že Slované, kteří se dostali na území Prahy, se zabývali zemědělstvím, o čem svědčí i nálezy tzv. pražnic. Pražnice byly mělké hliněné nádoby, čtvercové nebo obdelníkové, kde se sušilo a pražilo obilí. Pražení obětního, nedozrálého obilí je rituál známý u většiny pravěkých obyvatel Evropy, mluví se o tomto rituálu i v Bibli. Z nedozrálých zrn pražených na posvátném ohni v pražnicích se stávala pražma a místu, kde se rituálně pražilo, se říkalo Praga! Podobně vznikl i název města Riga, hlavního lotyšského města, což je pec na pražení nebo sušení obilí. A posvátné kultovní místo na místě dnešního Pražského hradu prokazatelně existovalo.

Práh domu
– Určitě každý zná slavné proroctví kněžny Libuše jež vidí město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat, jak poeticky zapsal Alois Jirásek. Dále se v něm praví: „Tam, když přijdete, najdete člověka prostřed lesa, an tesá práh domu.“ K tomuto prahu nás odkazuje stará, dnes už neznámá pověst. Koncem 19.století se totiž tvrdilo, že první dřevěný dům, k němuž muž v lese přitesával práh a který našlo Libušino poselstvo, stával tam, kde je dnes restaurace U Pavlánů na Malé Straně. V padesátých letech 18.století se vedle širokého  průjezdu tehdejšího zájezdního hostince nacházel přímý vstup do pivnice. K němu vedly tři schody, z nichž ten nejvyšší byl dovedně vytesaný z tvrdého červeného mramoru a spočíval tu na místě původního dřevěného prahu Libušina. Vždy o svatém Václavu vodili venkovští otcové své syny, hlavně studentíky, kterým se Praha měla stát na nějaký čas matkou a každý synek musel kámen políbit, neboť jej považovali za nejposvátnější místo v Praze. Dnes už v těchto místech nenajdete práh ani dřevěný, ani mramorový.

Práh pomyslný – Gustav Meyring , známý spisovatel a filosof o Praze před lety napsal: „Praha nemá nadarmo své jméno – že je ve skutečnosti prahem mezi životem pozemským a nadsvětím, že je prahem daleko užším, než na jiných místech…“

A na závěr ještě zacituji příběh o tom, že Praha se ani jinak jmenovat nemohla… (v závorkách stará pojmenování pro slova před závorkou)
„Poutník, znavený třítýdenní cestou po rovnoběžce z Krakova, šel od dnešní Prašné brány stále po oné rovnoběžce po prazích, které pomáhaly překonat bažinu (braga), a byl poněkud napjatý, zda je v řece málo vody, a po nákupu na tržišti (Phragen) přebrodí (faraha) po kamenném prahu, který byl v řece pro tento účel nasypán, nebo bude balancovat na plovoucích dřevěných prazích spojených řetězy (bragi), ukovanými ze železa vypraženého pod kopcem (ten se při tom párkrát nešťastnou náhodou sám také vypražil). Napiv se na tržišti (phragen) místní břečky nazývané pivo (braga), vystoupil na vršek (braighe) kopce a nalezl tam mezi jinými otroka (braga), který v kalhotách (braka) opracovával práh paláce, stavěného v těsném sousedství svatyně s věštírnou (fraga) keltské bohyně–matky Brighid, kterou možná slovanské jazýčky přezdily na Prahu, a bohyně kojení jménem Žiži.“

One Response to Jak vzniklo jmého Praha

  1. Hauf napsal:

    Sanskrt je praprajazyk z kterého se později vyvinul i náš dnešní jazyk. Chrám Angkor Vat se původně jmenoval „Preah Višnulóka“ neboli „svatý příbytek“. Jen by mne zajímala výslovnost slova Preah…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Design Downloaded from free wordpress themes | free website templates | Free Web Icons.