Parléřova stavební huť
Gotický sloh k Praze patří neodmyslitelně a je obrazem nejstarší podoby tohoto krásného města. V těchto stavbách je ukryto to největší tajemno temného středověku opředeného mnoha legendami a bájemi. Jak krásné stavby z této doby můžeme nyní obdivovat vděčíme mnoha architektům a stavařům. Jeden z nich ale ční nad všemi – Petr Parléř. Žil v Hrzánském paláci v Loretánské ulici (tehdy gotický dům) – dům stojí na prudké stráni, z jedné strany je tato budova pouze jednopatrová a z druhé pětipatrová, uvnitř se nachází cenné točité schodiště. Parléř stál v čele významné císařské stavební huti v Čechách, kterou založil Matyáš z Arrasu. V jeho dílech pokračoval jeho syn Jan, druhý jeho syn Václav byl vedoucím huti při stavbě Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Parléřova huť zanikla v době husitských válek. Nyní si ale pojďme představit nejvýznamnější stavby, na kterých se tato huť podílela.
- chór, sakristie a věž katedrály sv. Víta – více ZDE.
- kaple svatého Václava katedrály sv. Víta – více ZDE.
- Zlatá brána katedrály sv. Víta – více ZDE.
- kaple Všech svatých na Pražském hradě – více ZDE.
- Karlův most v Praze – více ZDE
- Staroměstská mostecká věž s unikátní sochařskou výzdobou – více ZDE
- dostavba hradu Karlštejn
- kaple Staroměstské radnice
- gotický arkýř Karolina
- kamenická výzdoba Staroměstského orloje
- Kostel Matky Boží před Týnem
- Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně
- Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
A nyní se na některá díla podívejme podrobně:
1) Severní portál chrámu Panny Marie před Týnem – patří k nejcennějším památkám vrcholné gotiky. Reliéf nad dveřmi znázorňuje Kristovo „velké“ ukřižování, na němž jsou spolu s Kristem znázorněni i dva lotři, ukřižováni po jeho boku. Mistrovské kamenické dílo vzniklo kolem r. 1390 a zobrazuje malými figurkami i duše opouštějící umírající lotry. O duši lotra po levici, jenž se i na kříži rouhal, se rvou v divokém mumraji ďáblové, zatímco duši lotra po pravici, jenž na kříži uvěřil v Krista, odnášejí andělé do nebes. Originál reliéfu je v současnosti vystaven v Národní galerii, na kostele je pouze jeho věrná kopie.
2) Socha sv. Václava – v roce 1373 vzniklo vrcholné dílo gotického sochařství tzv. krásného slohu, opuková socha sv. Václava, původně určena pro chrám sv. Víta, od r. 1912 umístěna v kapli sv. Václava. Autor je zřejmě Jindřich, synovec P. Parléře.
3) Kamenická výzdoba Staroměstského orloje – vznikla pravděpodobně v letech 1380 – 1390. O stavbě věže nejsou žádné archivní zprávy. Zachována je jen výzdoba východního průčelí, západní průčelí bylo poškozeno švédskou střelbou a zbytky výzdoby sneseny v 17.stol. Sochařská díla parléřovské huti představují v prvém poschodí průčelí věže Karla IV, Václava IV. a uprostřed sv. Víta, v druhém poschodí sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda.
Chrám sv. Víta stavěli velmi dlouho.