Krátce k historii

Jak nejspíše mnozí ví, na Staroměstském náměstí stával mariánský sloup (foto 1), stržený roku 1918 rozvášněným davem. Byl prvním svého druhu a inspiroval poté desítky a desítky dalších sloupů na našem území. Vrchol monumentu zaujímala pozlacená socha Panny Marie Neposkvrněné. V podstavci byl výklenek pro uložení gotického deskového obrazu Panny Marie Rynecké a na soklech se tyčili 4 andělé vítězící nad ďábelskými obludami tzv. ztělesněným zlem. Tuto významnou barokní památku vytvořil roku 1650 sochař Jan Jiří Bendl s pomocníky. Vzorem byl sloup z Mnichova na památku vítězství na Bílé hoře. Naše dílo vzniklo z podnětu císaře Ferdinanda III. Habsburského na oslavu úspěšné obrany Prahy proti Švédům v roce 1648. Zároveň sloužilo i k propagaci nového kultu Neposkvrněného početí Panny Marie. Latinský nápis hlásal: „Panně, Rodičce bez poskvrny prvotní počaté, bránící a osvobozující město, tuto sochu staví zbožný a spravedlivý císař“. Právě tato spojitost s císařem zřejmě zapříčinila její zánik. Dále byl mariánský sloup vnímán jako zpečetění vítězství katolické církve po bitvě na Bílé hoře, což připomínaly postavy andělů potírajících ďábly a draky. V sobotu a o svátcích se u sloupu konaly náboženské slavnosti. Při pruském obléhání Prahy roku 1757 bylo poničeno pravé přední sousoší Anděla bojujícího s ďáblem a v roce 1858 nahrazeno volnou kopií Kamila Bohma. Zlomek z původního originálu byl nalezen  v roce 1901 na Staroměstské radnici. Roku 1918 3.listopadu několik dní po vzniku Československa rozvášněný dav vracející se ze vzpomínkového shromáždění na Bílé hoře záměrně památku strhl (foto 2). Sloup se rozpadl na kusy, hlava Panny Marie se oddělila od těla. V roce 1957 byla jako zázrakem tato hlava nalezena a odkoupena pro muzea. Třináct restaurovaných částí sloupu je od roku 1993 zpřístupněno v nové expozici Lapidária na Výstavišti.

Současnost

Zdálo by se, že vystavením torz v Lapidáriu historie tohoto sloupu končí, ale kupodivu tomu tak není. Roku 1923 byl založen při Lidové straně odbor pro rekonstrukci sloupu a začali se vybírat peníze na obnovu. Získané finanční prostředky se ale nakonec použily na výstavbu nových kostelů v Praze-Strašnicích a Panny Marie Královny míru ve Lhotce, kde byla alespoň umístěna kopie mariánského sloupu.

V roce 1990 byla založena nová Společnost pro obnovu mariánského sloupu v Praze. Z jejího popudu byl dne 3.listopadu 1993 do dlažby Staroměstského náměstí zasazen základní kámen. Čtyřjazyčný nápis „Zde stával a bude stát mariánský sloup“ (česky, latinsky, anglicky a německy) byl odtud později odstraněn.

Společnost pro obnovu mariánského sloupu v Praze však pomalu, ale jistě postupuje k cíli. Sochař Petr Váňa po 3letech dokončil sochu Panny Marie. O práci na tomto díle vznikla kniha Cesta kamene. Váňova Panna Marie byla dne 3.listopadu 2003 dočasně umístěna k bočnímu vchodu Týnského chrámu (směrem k Celetné a Malé Štupartské ulici).

K 85. výročí stržení sloupu se konal i vzpomínkový akt. V roce 2008 vznikly také webové stránky této společnosti, tak se můžete sami podívat na jejich aktivity ZDE. Zdá se tedy, že i nový sloup začíná psát svou zajímavou historii.