…kaple putovala na jiné místo?

O přesunu a historii

Na nábřeží Edvarda Beneše poblíž Čechova mostu, stojí půvabná malá kaple sv. Maří Magdaleny, zvaná též. „pod Letnou“. Tato okrouhlá, raně barokní stavba ze 17. století už může vyprávět opravdu bohatou historii. Předně se nacházela zhruba o třicet metrů dále proti proudu, na pozemku někdejší Občanské plovárny a na současné místo byla složitě přestěhována až v roce 1956 3.-4. února, z čehož se dochoval i dokument České televize. Dokonce jí hrozilo zboření, ale už v té době byla kulturní památkou, takže z toho naštěstí sešlo. Oficiálním důvodem přesunu byly komunikační úpravy předmostí Čechova most, prý však také „kazila umělecký dojem“ při pohledu na bizarní Stalinův pomník. Po přesunu bylo do jejích šesti oken zasazeny vitráže Aleny Novotné-Gutfreundové zobrazující osudy kaple v různých dobách její existence (vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze, stavba Čechova mostu, vyztužování zdiva před přesunem, přesun).Kaple byla založena Crystromem Trembským, proboštem kláštera staropražských cyriáků, jejích chrám stával na protějším břehu řeky. Tento probošt na stavbu osobně dohlížel jak víme z kronik: „Vsedal do loďky a nechával se v dohledu Hradčan převážet na protější podletenskou vinici kláštera“. Kaple pak sloužila vinařům a plavcům.

 

Válečná historie

V roce 1648 ji obsadili Švédové a využívali jako střílnu z níž: „metali smrtonosné svoje kule na pravý břeh,jehož hájení svěřeno bylo od generála Kolloreda statečným junákům, študentům vysokých škol Pražských.“ Je zaznamenán i husarský kousek mladých obránců Prahy: dne 6.října 1648 na padesát odvážných studentů vsedlo do loděk a přeplavilo se z Rejdiště k říčnímu břehu pod Letnou, kde „narazili na švédskou stráž v kapli, zabili jednoho Švédu, tři jiné uchopili a převezli jako zajatce na druhý břeh.“

Nepovedená slavnostní historie

22.července 1757 se v kapli slavil oktáv sv. Máří Magdaleny a na tento počest účetní královských berní, jakýsi Vintíř, uctil „salvami vypalovanými  z baterie dvanácti hmoždířů vyvezených na pláň Letné“. Jenže jakmile hlučná střelba vypukla, hned vzbudila nežádoucí pozornost, ba přímo zděšení hraběte Ferdinanda Filipa Harsche, nového pražského velitele. Okamžitě vyslal na letnou vojáky, kteří nebohého „ohňostrůjce“ zatkli a vsadili do vězení. Propuštěn byl jen díky přímluvě probošta od sv. Kříže Většího, klášter který dal kapli vystavit.

Smradlavá historie

Po zrušení kláštera v 18.století byla kaple odsvěcena. Ještě v roce 1883 se František Ekert ve svých Posvátných místech královského hlavního města Prahy spravedlivě pohoršoval nad tím, že někdejší svatyňku užíval ředitel Občanské plovárny jako chlév.

Galerie

admin

Autor nevyplnil informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*