…Baba lákala loupežníky?
Každý si určitě vybaví zříceninu letohrádku „baba“ vysoko nad Vltavou. Letohrádek byl postaven v polovině 17.století na pozemcích tehdejší vinice Servácem Engelem z Engelflussi. Při válečných šarvátkách ve 40.letech 18.století byl objekt bohužel vypálen, pobořen a k jeho obnově už nikdy nedošlo. Zkulturnění místa se ujali až stavitelé železniční dráhy v polovině 19.století a změnily žalostné zbytky v malebnou zříceninu, dokonce s opravdovým gotickým obloukem. Označení Baba, jenž se nyní vztahuje nejen na ruinu, ale i na zdejší pozoruhodnou vilovou kolonii, má kořeny již v 15. století, ale původně označoval pouze výrazné návrší, opředené legendami o loupežnících.
O Miloslavě – Z této legendy zřejmě prapůvodně pochází název Baba, kdy se tu z báby zázračně stala mladá dívka. Rytíř Zbyněk tudy jel loupežnickým pralesem a potkal plačící stařenu, jež si stěžovala na loupežníky. Duchové na zapískání loupežníky zapudí a rytířovým polibkem se zakletá stařena mění zpět na Miloslavu, dceru Bohumíra z Houstouně. Takto se píše ve starém Památníčku od Matěje. Zřejmě onen rytíř zachránil zbídačenou dívku ze spárů loupežníků a ta samou láskou potom rozkvetla.
Nebezpeční lapkové a hrdlořezové však v okolí Baby a nedaleké Šárce skutečně řádili!
Roku 1531 žaloval na soudě komorním Jiřík, syn sklenáře Kunce Jiříka, pana Žejdlice ze Šenfeldu, že jej na silnici u Baby zranil, zbodl a zsekal, že mu sebral šavli a váček s penězi. Urozený pán ze Šenfeldu ale zapíral a namítal, že „co jeste se mu stalo, mohli sou jemu někteří jiní lotři v tom nebezpečném místě učiniti“ a sváděl vše na nehodného pacholka Vávru, jenž je prý ve spojení s šáreckou loupeživou chasou.
K roku 1595 se ve „smolné knize města Loun“ dočteme, že pověstný lupič Tomáš Svat vyzradil na mučidlech: „Zabili jsme nějakého člověka pod Babou u božích muk u vody a vzali od něho kopu míšeňskou, druhého vejš ku Praze u druhých božích muk“
Na loupežnické vyprávění v dnešní době vzpomínal i známý písničkář Ivan Hlas. Zříceninu poprvé navštívil jako pětiletý chlapec, jak líčí ve svým vzpomínkách z Hanspaulky: „Ještě ten den jsme se sestrou podnikli dobrodružný výlet ke zřícenině na Babě, který okořenila spoustou historek o loupeživých rytířích a vrahounech, takže když jsem uviděl vyválené místo v obilí, uvěřil jsem, že tam před malou chvílí někoho zamordovali. Až po nějakém čase mi došlo, že nemuselo jít o násilný čin, a Babu si pamatuju jako prostor různých příjemných setkání…“
Ke zřícenině se nejlépe dostanete příjemnou značenou stezkou od kostela sv. Matěje nebo mezi domy moderního sídliště Baba (ulice na Ostrohu)
Napsat komentář