…na Hradčanech je zázračná mumie?

elektamFascinující, ale pozapomenutý pražský příběh doposud žije za zdmi kostela a kláštera sv. Benedikta. V tichém sídle bosých karmelitek na Hradčanském náměstí 3/184. Uvnitř chrámu, za sklem a mříží ve výklenku vpravo od oltáře, lze ve skleněné skříni se zlatými ozdobami spatřit mumifikované tělo první převorky řádu, matky Elekty. A je tu skutečně v netradiční poloze, čímž se odlišuje od mumií v jiných rakvích. Má lehce pootevřené oči i ústa, která jako by se stále usmívala, v rukou svírá krucifix a růženec a sedí vzpřímeně.

Karmelitky v čele s Elektou povolal do Prahy po skončení třicetileté války císař Ferdinand III., ten jim věnoval i dům (čp. 43/III), který se později stal součástí většího kláštera s rozlehlou zahradou (nynější Vojanovy sady). Náročná výstavba Karmelu i kostela sv. Josefa probíhala až za císařova nástupce Leopolda I. Marie Elekta se ale dokončení nedočkala, z důvodu těžké nemoci a tvrdých pracovních podmínek, kdy kupříkladu nosila ostnaté náramky, byla bičována, nebo nosila žíněnou košili přímo na těle. Z těchto důvodů 11.1.1663 umírá.

Nejprve byla prý pohřbena v malé kapli sv. Eliáše, zbudované ve stylu krápníkové jeskyně, kterou stále najdeme ve Vojanových sadech, bohužel značně poškozenou. Živou Marii Elektu tu připomíná její malovaný obraz na slunečních hodinách, na zdi při horní terase. Obřad byl velkolepý, ale jeho odvrácená část už taková nebyla…dubová rakev byla příliš malá, takže museli nebožce posmrtně zlomit vaz, aby se vešla. A zedníci, kteří hrob zazdívali, prý špatně doléhající víko posmrtné schránky navíc zalili vařící vodou, jíž za mrazu rozmíchávali maltu. A od té doby se začaly dít podivuhodné věci. Jednou to byla procházející mniška, která zde ucítila vůni, jako by tu v okolí kvetlo plno fialek, jiná zase zahlédla místo hrobu zalité ve večerním šeru tajemnou září, další která trpěla nesnesitelnými bolestmi hlavy, sotva ji položila na místo hrobu, bolesti okamžitě ustaly a další se zjevila ve snu a informovala ji o neporušenosti své pozemské schránky.

Všechny tyto události vedly k tomu, že byla roku 1666 Elekta vyzdvižena a byl tu další zázrak. Tělo i když leželo v mokré kaluži, všude plíseň, bylo naprosto neporušené! Sestry tělo omyly bylinkovým odvarem a octem, čímž ale bohužel zesnulé pleť ztmavla. Poté bylo s tělem dále nešetrně zacházeno, kdy bylo posazeno do křesla (toto měla prý předpovězeno od vídeňské převorky Pavly Marii od Ježíše i Matky Kateřiny od sv. Dominika – „Marii Elektě připravíte trůn a řeknete jí, aby si sedla, poněvadž ji bude příslušeti, aby seděla“) a křeslo s ní bylo následně přenášeno do hovorny, protože se věřilo, že vyléčí nemoci.

24. prosince 1782 císař klášter zrušil a řeholnice musely opustit Prahu do nového útočiště v Pohledu u Havlíčkova Brodu, kam s nimi ve skříni putovala i Elekta. Po deseti letech se vrátily a usadily se na Hradčanech, kde jim císař Leopold II. přidělil objekt zaniklého kláštera mužského řádu barnabitů s kostelem sv. Benedikta, s nimi znovu putovala i Elekta.

Další pohroma nastala roku 1950, kdy byl z rozhodnutí „všemocné komunistické strany“ klášter násilně vyklizen, mladší řeholnice byly nasazeny do tovární výroby a starší odsunuty do odlehlého Jiřetína pod Jedlovou. Marie Elekta tu ale na svém místě zůstala a všechny hrůzy přečkala. Klášter pak sloužil jako hotel pro výše postavené soudruhy a šuškalo se že je to spíše nevěstinec.

V roce 1992 byl ale navrácen karmelitkám a ty klášter opravily a upravily. V kostele se pořádají nedělní mše, tak je možné Elektu po deváté večerní spatřit. V současné době se dokonce zvažuje její blahoslavení, čímž by se stala svatou, díky jejím zázrakům.

 

admin

Autor nevyplnil informace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*