Depo Bubny, než šlo k zemi
Provoz nádraží Praha-Bubny byl zahájen v roce 1868, kdy byla dostavěna spojka Buštěhradské dráhy na Masarykovo nádraží. K nádraží také náleželo rozsáhlé depo, dílny a výtopna, které byly vybudovány v letech 1869 až 1873. Kapacita zázemí nádraží, které mělo odlehčit depu na Masarykově nádraží, byla až 140 vozů. Poslední rekonstrukcí prošlo v letech 1956 až 1958. Provoz byl ukončen v roce 2000. Objekty byly označeny za kulturní památku, později bylo toto prohlášení za kulturní památku zrušeno u dvou ze sedmi objektů, kvůli špatnému technickému stavu.
Nedávno se na internetu objevila informace, že dílny na nádraží v Bubnech mají být v brzké době zbourány. Na nic jsem nečekal a místo šel zdokumentoval doslova za minutu dvanáct, protože hned druhý den šly objekty skutečně k zemi a šlo to takovou rychlostí, že demolice začala 7.9.2015 a už 16.9.2015 vypadalo místo jako na fotografii vlevo.
Vlastníkem nádraží Praha-Bubny je momentálně skupina Orco Property Group podnikatele Radovana Vítka, která se potýkala s velkými finančními problémy. Proto projekt výstavby na železničním nádraží Praha-Bubny neustále odkládala, peníze neměla ani na demolici. Když peníze na demolici sehnala, rozhodla se rychle konat, protože volná plocha se prodává lépe, než plocha s objekty, které by si zasloužily zachovat. Svůj záměr demolice připravovala společnost půl roku a držela jej v tajnosti bez jakékoliv diskuze. Na veřejnost se dostala informace v podstatě až v den, kdy se na místě objevila demoliční četa. Samotná demolice vyvolala předpokládanou bouřlivou reakci, ale na nějaké kroky již bylo pozdě a majitel konal velmi rychle. Samotný demoliční výměr byl vydán před pěti lety a několikrát prodloužen. Naposledy v prosinci 2013, který měl vypršet v prosinci 2015. Pozornému oku úřadů tedy znovu unikl případ demolice technického a historického dědictví, který lze přirovnal k bourání zimního stadionu na Štvanici.
Pro dílny by se prý nenašlo pořádné využití. Jak si trefně všiml autor facebook.com/prazskevychazky, využití by se jistě najít dalo. Porovnání Bubny vs. Amsterdam na fotografii vpravo.
Na stránkách tohoto autora také nalezneme galerii dílen těsně před zbouráním, konkrétně ZDE.
Zastupitel a náměstek primátorky hlavního města Prahy Matěj Stropnický uvedl na svých stránkách rovněž trefný obrázek (vlevo dole).
Velmi zajímavou galerii dílen si můžeme také prohlédnout na této stránce ZDE. Na fotografiích z roku 2013 jsou k vidění ještě vlaky, koleje (vytrhané o nějaký čas později) a další vybavení dílen.
Na mé galerii níže už tedy nic z toho k vidění není. Dílně dominovala obří hala (úvodní fotografie tohoto článku a první fotografie v galerii), v pravém rohu severní zdi se nalézala zeleně zbarvená místnost, zřejmě původní lakovna. Samotné dílny už byly za nás liduprázdné, pouze skupinka plastových vojáčků si tu hrála u jednoho sloupu 🙂 (foto 3). Elektřinu, jak je vidno z dalších dvou fotografií, by jste zde už také marně hledali. Následuje pár foto střípků z různých koutů dílen a nález nejzajímavější, v jedné z bočních místností byl k vidění zaparkovaný Mercedes a pěkné graffiti. Scénka jako vystřižená z filmu o černošském ghettu kdesi v USA. Realita není zase tak vzdálená, nezapomněl si ho tu překupník s drogami, ale filmaři, kteří dílny využily jako kulisu.
Ke skutečným drogám ale místo dílen nemělo daleko. Za zmínku v tomto směru stojí fotografie nedaleké haly s děravou střechou, která stála (možná ještě stojí) bokem hlavních dílen a které se říkalo „šlehárna“ (foto 1). Místo mělo díky zajímavě děravé střeše působivou atmosféru, k úžasu člověk ani nepotřeboval ono šlehnutí. Na dalších fotografiích jsou ještě k vidění dílny zvenku a na poslední fotografii je malý nádražní domek vyfocený v kontrastu s novostavbou, ten by měl na místě ještě stát, jelikož je památkově chráněný. Doufejme, že okolo něj vznikne nějaké v rychlosti vystavěné obchodní centrum nebo kancelářské budovy, kterých je v Praze opravdu málo.
A zde ještě pár dobových fotografií od kamaráda z Barrandova. Pokud máte i vy nějaké dobové fotografie, pošlete mi je a rád je zde uveřejním.
Nadpis depo je trochu zavádějící. Většina fotek a text se týká dílen, z depa jsou jen ČB fotky a fotografie vodárny.