5500 let př. n. l . – v mladší době kamenné osídlení v severní část Pražské kotliny.

4000 let př. n. l. – osídlení hradiště v Butovicích nad Prokopským údolím. Mohutný ostroh je do dnešních dnů přeťat na dvou místech pásy příčných valů, které se v dnešním terénu jeví jako vyvýšené meze.

2000 let př. n. l . – osídlení v těsné blízkosti Pražského hradu v Bubenči

525 let př. n. l. – počátek stavby největšího keltského hradiště v dnešních Čechách jménem Závist, na hoře jménem Hradiště, nacházející se v Praze-Zbraslavi. Můžeme tedy říci, že už v této době se zde nacházelo hlavní město. Více o něm ZDE. Území Prahy Keltové osídlili až do roku 50 př. n. l.

400 let př. n. l. – osídlení keltského kmene Bójů, podle toho nazváno Římany toto území Boiohaemum (Bohemia). V ulici Úvoz nalezena jáma na těžbu železné rudy z této doby. V této době vzniká i hradiště Zámky na severu Prahy.

Přelom letopočtu – porážka keltů Dáky, Římany a Germány, osídlení germánským kmenem Markomanů. Historicky první doložený vládce tohoto území Marobud, který zde stavěl panství po vzoru Říma, nejspíše v oblasti Bubenče.

První čtvrtina 6.století – stěhování národů díky tlaku Hunů a nahrazování Slovany z oblasti Haliče severovýchodně od Slovenska.

7.století – Vznik tržiště poblíž hlavního vltavského brodu v místech dnešní Široké ulice a Staroměstského náměstí. Nesloužilo z počátku zámožnějším zákazníkům, ale spíše sedlákům a řemeslníkům nabízejícím své vlastní výrobky. Šlo o území často zaplavované, tudíž nepříliš výhodné.

805 a 806 – Do Čech dva roky po sobě vpadlo franské vojsko vedené syny Karla Velikého. Tažení z roku 806 patrně donutilo česká knížata odvádět poplatek do říše.

Vláda knížete Bořivoje, prvního doloženého Přemyslovce, 867, FOTO

867 – patrně velkomoravský vládce Svatopluk si jako svého zástupce v Čechách vybírá Bořivoje a začíná éra vládnutí Přemyslovců.

872 – Česká knížata se kdesi u Vltavy střetla s franským vojskem. Spolu s pěti dalšími je zmiňován i první Přemyslovec  – Gorivej neboli Bořivoj.

885 – příchod prvního historického Přemyslovce Bořivoje a doložené systematické osídlení místa dnešního Pražského hradu. Pražský hrad se stává na cca 190let sídlem českých panovníků. Proč právě toto místo? Z velké pravděpodobnosti, protože to bylo místo, kde od dávných věků byl kamenný stolec, posvátné místo, kde se usazovali králové českého kmene. Stál na vyvýšeném místě zvaném Žiži. Z této doby v místě Plečnikova monolitu na III. nádvoří objeveno pohřebiště s více hroby včetně hrobu bojovníka s mečem. Zjištěny také zbytky příkopu snad s palisádou kolem areálu, které jsou datovány do první poloviny 9. století. Kostel Panny Marie v oblasti u zahrady Na Baště (viz obrázek). Postaven Bořivojem jako dík za svůj návrat na knížecí stolec moravskému vojsku, po vypuzení z Čech. V této době již není pochyb, že v místech dnešního Starého města vznikal čilí městský ruch a toto místo se stalo základnou obchodníků. Více o Pražském hradu ZDE

Konec vlády knížete Bořivoje, prvního doloženého Přemyslovce, 889

Vláda knížete Spytihněva I, 889, FOTO

915 – Spytihněv I. vystavuje první skutečnou hradbu na Pražském hradě. Dřevohlinité opevnění roštové konstrukce s čelní zdí z nasucho kladených opukových kamenů. Šíře cca šest až osm metrů a předpokládaná výška minimálně čtyři metry, spíše však více.

Konec vlády knížete Spytihněva I, 915

Vláda knížete Vratislava I, 915

916 – Kníže Vratislav I založil na Pražském hradě trojlodní baziliku sv. Jiří

Konec vlády knížete Vratislava I, 925

_Vláda knížete sv. Václava, 925, FOTO

925 – převezení ostatků kněžny Ludmily z Tetína do Prahy.

929 – Do Prahy přitáhl se svou družinou saský král Jindřich I. a Václav se mu bez boje poddal, hrstka kterou mohlo postavit malé středočeské knížectví, nemohlo saskému vojsku konkurovat. Sas Widukind, který ve své kronice událost popsal, poprvé při této příležitosti zmiňuje Prahu. Popisuje ji jako místo, kde je „hrad Čechů“, sídlo jejich „krále“. Václav se stal významným spojencem Jindřicha I. a od něj obdržel vzácnou relikvii, rámě sv. Víta, jemuž Václav následně zasvětil rotundu na Pražském hradě.

934 – přibližně v tomto roce kníže Václav založil na Pražském hradě rotundu se čtyřmi apsidami, zasvěcenou sv. Vítu. Byla zbořena před r. 1067 při stavbě nové baziliky. Více o ní ZDE.

935 – Dne 28.září zavražděn kníže Václav, svým bratrem Boleslavem, na hradišti ve Staré Boleslavi. Na vině byla Václavova politika a neukojené ambice jeho mladšího bratra.

Konec vlády knížete sv. Václava, 935

Vláda knížete Boleslava I, 935, FOTO

940 – 980 – Pravděpodobné založení Vyšehradu. V roce 972 zde byla založena mincovna, stávala v místě dnes stojícího Starého děkanství (čp. 14/1) více o něm ZDE. Roku 973 bylo založeno pražské biskupství.

950 – Německý král Ota I. vpadl do Čech. O jeho výpravě hovoří zpráva kronikáře Flodoarda z Remeše, v níž je Praha popisována již jako obchodní středisko.

965 – První doložená písemná zmínka o Praze. Kupec Ibrahím, syn Jakubův, Žid z Tortosy, píše svému zaměstnavateli, córdobskému chalífovi, že město Praha „je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu“ a že je „menší, než jsou města, a větší, než jsou vesnice“

970 – kolem tohoto roku byl u kostela sv. Jiří na Pražském hradě založen první klášter v Čechách. Abatyší ženského benediktinského kláštera se stala Mlada, dcera Boleslava I.

Konec vlády knížete Boleslava I, 972

Vláda knížete Boleslava II, 972, FOTO

973 – zřízení pražského biskupství mezi císařem Otou I a novým českým knížetem Boleslavem II, nejspíše na říšském sněmu v Quedlinburku v březnu tohoto roku. Tomuto kroku ovšem velmi pomohla cesta dcery Boleslava I. Mlady do Říma někdy po roce 967, kde byla vysvěcena na abatyši a sebou přinesla osobní poselství od papeže Jana XIII.

974 – Kostel sv. Jiří na Pražském hradě byl přestavěn pro potřeby kláštera benediktinek. Některé zdroje uvádějí přestavbu do období let 973-976.

976 – biskupský stolec obsazen Dětmarem, mnichem saského původu. Biskupským chrámem se stala svatovítská rotunda uprostřed Pražského hradu, střežící ostatky svatého Václava. Krok měl obrovský politický význam, jelikož šlo o první krok k církevní samostatnosti.

982 – Vojtěch, příslušník rodu Slavníkovců, byl zvolen druhým pražským biskupem. Pro neshody s přemyslovským knížecím dvorem dvakrát opustil Čechy a působil v cizině. Při misijní výpravě k Prusům byl zavražděn (997).

80. – 90. léta 10. stol. – Svou činnost zahájila vyšehradská mincovna, kterou zřídil Boleslav II. Ražba denárů probíhala do r. 1012 za účasti domácích i cizích mistrů.

992 – první doložená zmínka o mostu přes Vltavu, šlo zřejmě o celodřevěný most, kdy byl postaven známo není, zmínka je o něm až v případě, kdy byl pobořen povodní v Kristianově legendě. Mnich Vavřinec z italského města Monte Cassino si poznamenává, že v „tom kraji leží město od pradávna nazvané Praha, jež hodíc se za sídlo královské, od vladařů oněch končin bývá obýváno…“

993 – založení prvního mužského benediktinského kláštera v Čechách – Břevnovský klášter. Podle pověsti stojí klášter na místě, kde se ve snu potkali Boleslav II spolu s biskupem Vojtěchem. Tito dva pánové se pak údajně sešli u letohrádku Vojtěšky a rozhodli o založení kláštera.

995 – Vyvražděním Slavníkovců na Libici se Praha stala jediným centrem sjednocených Čech pod vládou Přemyslovců.

Konec vlády knížete Boleslava II, 999

Vláda knížete Boleslava III, 999

1000 – 1003 – politická situace střední Evropy se vyostřuje, obrovská říše Boleslava I a II se pomalu rozpadá a tři synové druhého Boleslava jdou po sobě. Boleslav III se neúspěšně pokouší zabít Oldřicha a kastruje Jaromíra, polský panovník Boleslav Chrabrý dosazuje jako vládce Vladivoje a pak Boleslava III, který začíná krvelačně vládnout a tak je zatknut a oslepen, poté se na Vyšehradě vyhlašuje sám vládcem, to se ale nelíbilo římskoněmeckému králi Jindřichu II a po boku s Jaromírem jedou osvobodit Prahu.

Konec vlády knížete Boleslava III, 1002

Vláda knížete Jaromíra, 1004, FOTO

1004 – první doložená zmínka o „Žiži“, kultovní svatyně slovanského původu, šlo zřejmě o knížecí stolec v podobě kamene, na kterém probíhala slavnostní intronizace zvolených českých knížat nejméně do 12.století. Pravděpodobné umístění hovoří o místu, kde nyní stojí Staré probošství. O tomto místu se několikrát zmiňuje Kosmas

…a vystoupiv v noci na vyvýšené místo  uprostřed města, které se nazývá Zizi, rozezněl troubu a zvučným hlasem vykřikoval: Prchají, prchají, Poláci potupně zděšení, perte je, perte rychle, čeští zbrojenci …slepý Jaromír vzal v kostele Sv. Jiří svého synovce Břetislava za ruku a „vedl ho ke knížecímu stolci, a jako vždy se děje při volbě knížete, házeli přes mříže hořejší síně peníze, deset tisíc nebo ještě více, mezi lidi, aby se netlačili na knížete sedícího na stolci, nýbrž raději chytali házené peníze…A biskup Kosmas sám ho (Břetislava Mladšího) uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie (in porta civitatis ante templum sanctae Mariae) a dovedl ho ke stolci…

V tomto roce také ubránila česká posádka Vyšehrad proti polskému králi Boleslavovi Chrabrému a knížetem se stává Jaromír, do roku 1012.

Konec vlády knížete Jaromíra, 1012

Vláda knížete Oldřicha, 1012, FOTO

Konec vlády knížete Oldřicha, 1033

Vláda knížete Břetislava I, 1034, FOTO

1039 – Břetislav vpadl do Polska, stalo se tak v rámci snah o založení arcibiskupství. Spolu s ohromnou kořistí přiváží do Prahy i ostatky druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha. 25. srpna se s družinou utábořili u Rokytky v místech dnešního parku Podvinní. Pak pokračovali nynější ulicí Sokolovskou, Na Poříčí, Celetnou a Nerudovou na hrad.

1041 – Německá vojska Jindřicha III. obléhají Pražský hrad a plení jeho okolí. Břetislav je donucen ke kapitulaci. Na Šibeničním vrchu poblíž Strahova byly Břetislavovi uděleny Čechy v léno. Při napadení Pražského hradu došlo k požáru původního opevnění u Černé věže a kostela sv. Jiří.

1042 – Kníže Břetislav I. dal opevnit Pražský hrad. Opevnění tvořil pás hradeb.

Konec vlády knížete Břetislava I, 1055

Vláda knížete Spytihněva II, 1055, FOTO

1060 – Spytihněv II. pokládá základní kámen k bazilice sv. Víta na Pražském hradě.

1061 – po tomto roce byla na Vyšehradě postavena trojlodní bazilika sv. Vavřince. Její zbytky jsou zachovány v domě čp. 14.

1068 – Nejstarší písemná zmínka o Hostivaři.

Konec vlády knížete Spytihněva II, 1061

Vláda krále Vratislava II, 1061, FOTO

1070 – Vratislav II zakládá na Vyšehradě kapitulu vyjmutou z pravomoci pražského biskupa a přímo podléhající apoštolskému stolci v Římě. Založení kapituly bylo důsledkem rozporů mezi panovníkem a jeho bratrem, pražským biskupem Jaromírem.

1085 – Vratislav II, první český král si vybírá jako své sídlo Vyšehrad, z důvodu z roku 1004 v tomto přehledu a z důvodu neshod s pražským biskupem sídlícím na Pražském hradě. Praha se tak stává královským městem. Královskou korunu získal od císaře Jindřicha IV. za věrné služby, byla pouze nedědičná, ale byl zbaven povinných poplatků a povinován účastí českých vládců s družinou na korunovačních cestách německých panovníků do Říma.

1086 – Byl vytvořen korunovační evangelistář, tzv. Kodex vyšehradský. Vynikající dílo románského iluminačního umění bylo zřejmě pořízeno ke korunovaci prvního českého krále Vratislava II.  15.6. proběhla korunovace knížete Vratislava na Pražském hradě. Předcházela jí předběžná korunovace v Mohuči císařem Jindřichem IV. v předešlém roce. Královský titul byl propůjčen Vratislavovi za pomoc českých vojsk císaři Jindřichu IV. v bojích s papežem Řehořem VII. v Itálii.

1088 – Zakládací listina vyšehradské kapituly s první písemnou zprávou o Braníku, Bubnech, Butovicích, Dejvicích, Dubči, Holyni, Chvalech, Jinonicích, Komořanech, Nuslích, Vinoři, Vršovicích a Záběhlicích. Listina je padělkem 12. stol., ale zmiňované skutečnosti se nepochybně vážou k uvedenému datu.

1091 – požár Pražského hradu poničil ještě nedokončenou svatovítskou baziliku. Objevuje se také první písemná zpráva o židovských kupeckých osadách v pražském podhradí a Vyšehradské ulici v Kosmově kronice. Kromě nich zde působili kupci jiných národů (např. Němci)

Konec vlády krále Vratislava II, 1092

Vláda krále Břetislava II, 1092

1096 – Průchod první křižácké výpravy Prahou vyvolal pogrom na židovské osady.

1098 – Konfiskace cenných předmětů židovskému obyvatelstvu Prahy z příkazu knížete Břetislava II. K drancování židovského majetku došlo z obavy před jeho vyvážením za hranice přemyslovského státu po r. 1096, kdy procházející křížová výprava podnítila protižidovské nálady.

1099 – Na území pozdějšího Nového Města byla postavena rotunda sv. Longina (původně sv. Štěpána) snad jako farní kostel zaniklé osady Rybník. Ve stejné době byla na Vyšehradě postavena rotunda sv. Martina patrně jako soukromý panský kostel se hřbitovem.

Konec vlády krále Břetislava II, 1100

Vláda krále Bořivoje II, 1100, FOTO

1105 – v září tohoto roku při pokusu údělného olomouckého knížete Svatopluka zmocnit se knížecího trůnu v době nepřítomnosti knížete Bořivoje II. došlo k neúspěšnému obléhání Pražského hradu (v souvislosti s tím je první zmínka o vltavském brodu pod vsí Bubny). V říjnu tohoto roku naopak kronikář Kosmas podává zprávu o pravidelných sobotních trzích na staroměstském tržišti mezi Prahou (Pražským hradem) a Vyšehradem.

Konec vlády krále Bořivoje II, 1107

Vláda krále Svatopluka Olomouckého, 1107

1109 – Praha se stala dějištěm mocenského boje mezi Vladislavem I. a Bořivojem II. Opětovně se mocenské boje mezi členy přemyslovského rodu projevily v Praze r. 1113 a 1128.

Konec vlády krále Svatopluka Olomouckého, 1109

Vláda krále Vladislava I, 1109

1115 – První písemná zmínka o Týnském dvoře, původně nejspíše knížecí dvůr. V nejstarší fázi se jednalo o prostor zabírající západní polovinu dnešního Ungeltu, obkroužený příkopem a zastavěný dřevěnými stavbami. Sloužil jako celnice a místo pobytu zahraničních kupců. Na přelomu 12. a 13. století byl zvětšen, ohrazen kamennou obvodovou zdí a získal i kamennou vnitřní zástavbu. Kromě ní zde zde fungovaly i rozměrné dřevěné, zahloubené stavby, které sloužily pravděpodobně jako skladiště proclívaného zboží. S novou funkcí souvisí i nový název Ungelt (ve staré němčině clo nebo daň) S rozmařilým způsobem života dálkových kupců souvisí i třetí latinský název – Laeta curia neboli Veselý dvůr.
Kladrubští benediktini založili ves Opatovice, k níž náležel kostel sv. Michala v dnešní Opatovické ulici na Novém Městě. Ves zanikla při založení Nového Města r. 1348, více o Opatovicích ZDE.
První písemná zmínka o Zbraslavi v zakládací listině kladrubského kláštera (falzum ze 13. stol.).

Konec vlády krále Vladislava I, 1117

Vláda krále Bořivoje II, 1117, FOTO

1118 – kronikář Kosmas do tohoto roku zmiňuje velkou vodu (potopu) v Praze. „V měsíci září byla taková povodeň, jaké tuším nebylo od potopy světa na zemi. Neboť naše řeka Vltava, náhle prudce vyrazivši ze svého řečiště, ach, kolik vsí, kolik v tomto podhradí domů, chalup a kostelů svým přívalem pobrala! Neboť kdežto jindy, ač se to málokdy stává, povrch vody sotva dosahoval podlahy mostu, za této povodně vystoupila voda přes deset loket nad most“ Což nám také dává zmínku o dřevěném mostě přes Vltavu.

Konec vlády krále Bořivoje II, 1120

Vláda krále Vladislava I, 1120

1124 – První písemná zmínka o židovské synagoze v Praze. Stávala patrně na Malé Straně, snad v místech dnešního Újezda. Po požáru r. 1142 zanikla beze stop.

Konec vlády krále Vladislava I, 1125

Vláda krále Soběslava I, 1125

1125 – Zemřel děkan svatovítské kapituly a kronikář Kosmas, autor díla Chronica Boemorum (Kronika Čechů, Česká kronika), kterou napsal v letech 1119 – 1125.

1135 – přibližně v tomto roce byl na Petříně postaven kostelík sv. Vavřince, který byl v 18. stol. přestavěn  a dobových pramenech je poprvé připomínán kostel P. Marie u Týna na Starém Městě se špitálem. Tento rok byla také pravděpodobně zahájena stavba kamenného paláce a hradeb Pražského hradu. Více o tom ZDE.

Konec vlády krále Soběslava I, 1140

Vláda krále Vladislava II, 1140

1140 – král Vladislav II zakládá strahovský klášterní komplex.

1142 – Pražský hrad se stává terčem útoku. Způsobilo to nečekané povolání Vladislava II, syna Vladislava I., na pražský stolec na pahorku Žiži. Vláda byla ale slíbena přísahami šlechty a římskoněmeckým císařem jinému Vladislavovi, synovi Soběslava I. Proti tomu se postavil kníže Konrád, jehož podpořila i větší část šlechty v čele s Načeratem. Konrádovo vojsko se dostalo až k Pražskému hradu, zatímco Vladislav II. odešel do říše hledat pomoc u římskoněmeckého krále. Znojemský kníže oblehl Prahu a zaútočil pomocí praků a samostřílů. Těmito nástroji metal oheň na budovy za hradbami. Mezitím se ale od Plzně blíží ohromné vojsko v čele s římskoněmeckým králem Konrádem III. a hrabětem Fridrichem z Bogenu, s oddílem knížete Vladislava II. v předvoji. Konrád Znojemský se dal na ústup. Král Konrád III. poté potvrdil Vladislavovo panování.

1143 – Olomoucký biskup Jindřich Zdík zakládá Strahovský klášter Jeho otcem byl pravděpodobně Kosmas, autor první kroniky české země. S literaturou je klášter velmi úzce spjat dodnes.

1150 – kolem tohoto roku byl postaven kostel sv. Petra na Poříčí jako farní kostel patrně německé osady, připomínané již v 11. stol. Ve 14. a 15. století byl přestavěn. V tomto období se také židovské osídlení přesunulo do prostoru severně od staroměstského tržiště. Na konci 12. stol. je existence židovské osady na území Starého Města prokazatelná. Po tomto roce se také datuje počátek světské románské architektury v pražském podhradí. Románské obytné domy a paláce vznikaly přibližně do konce 1. třetiny 13. stol.

1157 – při povodni se řítí dřevěný most přes Vltavu.

1158 – Vladislav II se definitivně stěhuje na Pražský hrad, znovu se po 70ti letech stává sídlem vladaře.

1160 – Na Starém Městě byl postaven farní kostel sv. Jana Křtitele Na zábradlí. Byla to centrální stavba se třemi, popřípadě čtyřmi apsidami, která stála na místě dnešního domu čp. 205

1169 – Kancléř Gervasius založil na levém břehu Vltavy při ústí právě budovaného Juditina mostu komendu (klášter) Johanitů. Součástí kláštera byl kostel P. Marie pod řetězem. Klášter spolu s kostelem byl dostavěn do r. 1182

1172 – spojení Starého města a hradu kamenným Juditiným mostem. Více o něm ZDE

Konec vlády krále Vladislava II, 1172

Vláda krále Bedřicha, 1172

1173 – Vešlo v platnost nařízení, že po soumraku musí každý chodit po ulici s pochodní. Mělo to zajistit větší bezpečnost obyvatel Prahy. Nařízení bylo platné do roku 1178.

Konec vlády krále Bedřicha, 1173

Vláda krále Soběslava II, 1173

1174 – Soběslav II. potvrdil a rozšířil privilegium z konce 11. stol. německé kupecké osadě na Poříčí a všemu německému obyvatelstvu v pražském podhradí. Privilegium jim zaručovalo svobodu a bezpečnost.

1178 – Zmínka o kostelíku sv. Kosmy a Damiána a vodních mlýnech pod ním v písemných pramenech dokládá osídlení podskalského území v této době.

1178 – 1187 – byl postaven kostel sv. Martina ve zdi jako farní kostel osady Újezd sv. Martina, která byla později staroměstskými hradbami rozdělena na dvě části. Roku 1187 se osada stala majetkem vyšehradské kapituly.

Konec vlády krále Soběslava II, 1178

Vláda krále Bedřicha, 1178

1179 – Soběslav II. se za nepřítomnosti svého protivníka Bedřicha pokusil o dobytí Pražského hradu. V bitvě přemyslovských knížat před Prahou u vesnice Rybník byl Soběslav poražen. Po r. 1180 (vysvěcen r. 1183) zde byl na paměť bitvy postaven kostelík sv. Jana Ev. na Bojišti (zbořen 1420). Dnes je v těchto místech hospoda U Kalicha, více o ní ZDE.

1181 – Byl dostavěn románský kostel sv. Václava na Zderaze jako farní kostel osady Zderaz. Starší farní kostel sv. Petra a Pavla (zmiňován r. 1115) byl věnován řádu křížovníků Božího hrobu.

1185 – Nejstarší dochovaná historická zmínka o Košířích jako majetku kláštera v Plasech (17.6.), Michli a Strašnicích (po 2.7.).

1188 – Zemané Kojata a Všebor darovali kostel sv. Petra a Pavla, což byl původně farní kostel osady Zderaz, řádu křižovníků Božího hrobu, kteří v tomto roce přichází do Prahy.

Konec vlády krále Bedřicha, 1189

Vláda krále Konráda II. Oty, 1189

Konec vlády krále Konráda II. Oty, 1191

Vláda krále Václava II., 1191

Konec vlády krále Václava II., 1192

Vláda Přemysla Otakara I, 1192, FOTO

1193 – Pražský hrad v sprnu dobyt po několikaměsíčním obléhání pražským biskupem Jindřichem Břetislavem při bojích s Přemyslem I.

1197 – První písemná zpráva o vsi Bubenči, v té době nazývané Přední Ovenec. Ves byla původně majetkem kláštera v Teplé.

1199 – Připomínka osady Podskalí v písemných pramenech (1178)

1200 – kolem tohoto roku bylo sídlo pražských biskupů přestěhováno z Pražského hradu na území pozdější Malé Strany, poblíž Juditina mostu (přibližně do míst dnešního Dražického náměstí). Někdy v letech 1200-1228 také probíhá poslední přestavba kostela sv. Jiří na Pražském hradě. Současně vznikla i jeho fresková výzdoba.

1210 – Kolem tohoto roku Přemysl I. zavedl ražbu nového druhu mince, jednostranného denáru širokého střížku, zvaného brakteát.

1212 – První zmínka o tržním rychtáři Blažeji, který byl pravděpodobně prvním správním a soudním úředníkem budoucího Starého Města. Byl panovníkovým úředníkem a jeho pravomoc byla v této době omezena na tržiště.

1215 – Němečtí kupci postoupili práva ke kostelu sv. Petra na Poříčí řádu německých rytířů, kteří zde pak sídlili přibližně do roku 1233 (toho roku přesídlili ke kostelu sv. Benedikta na Starém Městě).

1223 – Příchod řádu templářů do Prahy. Komenda řádu byla postavena ve 2. čtvrtině 13. stol. poblíž Juditina mostu na pravém břehu Vltavy při rotundě sv. Vavřince. Templářský řád byl zrušen papežem r. 1309 (1313)

1226 – Příchod řádu dominikánů ke kostelu sv. Klimenta na území pozdějšího Nového Města. Po r. 1232 se řád přestěhoval na území Starého Města poblíž Juditina mostu. V období mezí tímto rokem a rokem 1236 byl v Praze – Kyjích postaven kostel sv. Bartoloměje.

1227 – V tomto roce usedá na biskupský stolec pražský biskup Jan II. Ten někdy od tohoto roku po rok 1236 nechává v Kyjích vystavět kostel sv. Bartoloměje. Tento kostel mimo jiné sloužil i jako tvrz. V silných obvodových zdech najdeme spousty chodeb a schodišť, které měli funkci jak komunikační, tak fortifikační.

Konec vlády Přemysla Otakara I, 1230

Vláda Václava I, 1230, FOTO

1230 – pravděpodobný počátek velkorysé úpravy a zvyšování úrovně terénu na Starém Městě v průměru o 2-3 metry. Tato úprava měla zabezpečit staroměstskou aglomeraci před povodněmi. Zvýšením terénu se románská a raně gotická přízemí stala sklepeními nových staveb. Práce na těchto úpravách probíhaly až do 70. let 13. století. Více o těchto úpravách ZDE.

1231 – založení Anežského kláštera na Starém městě. Václav I. také potvrdil pražským Němcům tzv. Soběslavská práva, vydaná v letech 1174 – 1178, a připojil ustanovení, aby se pozemky (koupené nebo darované králem) staly po třech letech jejich svobodným vlastnictvím a aby Němci byli osvobozeni od zemských berní a dávek. Právní postavení německých obyvatel v Praze potvrdil také Přemysl Otakar II. 26.11.1274. Jejich nejstarší privilegium se hlásí údajně již do 11.stol.

1232 – stavba středověkého opevnění Starého města s hradbami a vodním příkopem – více ZDE, s tím souvisí příliv lidí do prostoru mezi oběma hrady nazývaným Mezigrady, kde se nacházelo nesouvislé osídlení zejména podél tehdejších důležitých cest, se nyní staví město, lidé totiž mají zájem žít tam, kde mohou cítit ochranu – založení Starého Města, které v té době bylo obrovským městem Evropy (140hektarů, například Paříž měla jen 70) Křivolaké uličky takového města nejsou ukázkou neschopnosti vytyčit rovné ulice, ale slouží jako krásný strategický prvek, kdy se v takových ulicích krásně schovají obránci. Mapa Starého Města s plánem Nového města ke shlédnutí ZDE.
Na Starém Městě je založen klášter řádu minoritů s kostelem sv. Jakuba. (1319-1374), více o něm ZDE.

1233 – Řád německých rytířů přesídlil z Poříčí na Staré Město, kde si postavil u kostela sv. Benedikta nový klášter a komendu (v místech dnešního obchodního domu Kotva). Komenda řádu se stala součástí městského opevnění.

1234 – Konstancie darovala své državy v oblasti Na poříčí minoritskému bratrstvu své dcery Anežky České.

1235 – Osídlení prostoru kolem kostela sv. Havla, jihovýchodně od staroměstského tržiště. V pásu od Uhelného trhu až k Celetné ulici vznikla na pravidelném půdorysu zástavba s kamennými, novými gotickými domy. Lokátorem založení Havelského města byl Eberhard, bohatý horní podnikatel, později nejvyšší mincmistr Českého království. Většina nového obyvatelstva pocházela z jižního Německa. Listina z r. 1265 se zmiňuje o Havelském městě jako o neobyčejně výstavném. Město si podrželo až do konce 13. stol. svůj autonomní charakter zakotvený ve vlastním právním a správním řádu (1287)

1239 – První historická zpráva o Vysočanech v zakládací listině kladrubského kláštera.

1241 – Do střední Evropy vpadla vojska mongolských chánů. Václav I. nechává opravit Pražský hrad a další hrady v zemi.

1245 – Prahu navštěvuje minorita Jan di Piano Carpini, vůdce papežského poselstva k velikému chánovi do Mongolska. V Praze byla jeho družina doplněna a pak pokračovala přes Polsko.

1247 – 31. července 1247 (některé prameny uvádějí 1248) skupina velmožů uskutečňuje v křížové chodbě pražské kapituly separátní volbu markraběte Přemysla Otakara, syna Václava I., za „mladšího krále“. Byla to předehra domácí války, která těžce postihla Prahu.

1248 – Zpráva o lékařích, kteří působili na královském dvoře Václava I. v Praze. Za jejich služby jim již dříve byly darovány lékařské vsi Strelice (2km jihozápadně od Stodu), Letín a Kbelnice (u Přeštic).

1249 – Král Václav I. se pokouší dobýt zpět Prahu. 13.2. se mu podařilo vojensky obsadit Vyšehrad. Nedaří se mu ale obejít hradby Starého Města. Teprve zrada některých měšťanů, předává město do rukou Václavovi. Následně oblehl Pražský hrad, v němž se opevnil Přemysl II. 16.8. Václav I. Pražský hrad dobyl. Po znovudobytí města Prahy uspořádal Václav I během sjednaného příměří hostinu v klášteře své sestry Anežky, kam pozval odbojného Přemysla II. jenž ovládal hrad. Václav byl přitom znovu korunován oběma biskupy a Přemysl II. se poddal otci. Ten mu udělil markrabství moravské. Při slavnosti šlechtici obsluhovali podle povinnosti svých úřadů, ozdobení rozličnou ozdobnou výstrojí.

1249 – Václav I. uděluje k poctě svatého Václava pražské kapitule důchod z každé „čtvrtně“ podle královské míry prodaného obilí v městě Praze.

1250 – Bývalý soudce Ctibor a jeho syn Jaroš, byli za vzpouru proti králi Václavovi popraveni. Ctibor byl sťat mečem na hoře Petřín a Jaroš byl lámán kolem za městskými hradbami.
Po Juditině mostě jede na koni rytíř Pertolt. Z brány srazili dva handrkující se havrani balvan přímo na rytíře, který byl na místě mrtev. Kámen na toto místo nebyl dlouho zasazen.

1252 – 26.5. byl položen základ k novému špitálu s kostelem sv. Ducha řádu křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě u Juditina mostu. Řád byl založen r. 1234 bl. Anežkou Přemyslovnou. Zbytky tohoto gotického kostela jsou zachovány v kryptě dnešního kostela sv. Františka.
Královský palác na Pražském hradě byl v tomto roce rozšířen přístavbou nového křídla na západní straně. Předtím bylo nově postaveno opevnění Pražského hradu z obavy před tatarskými nájezdy.

Konec vlády Václava I, 1253

Vláda Přemysla Otakara II, 1253, FOTO

1254 – Přemysl Otakar II. vydal privilegium, jímž upravil právní postavení židů v Českém království. Toto privilegium bylo velmi důležité pro židy žijící v Praze, kde tvořili největší koncentraci. Privilegium jim povolovalo peněžní obchod, tj. především půjčky na zástavu a úrok, a zabezpečovalo ochranu jejich majetku a náboženských objektů. Židé směli mít vlastní soudy, které byly podřízeny královskému rychtáři, a ve sporech měli být zrovnoprávněni s ostatními měšťany.

1256 – Přemysl Otakar II. povolal z Polska řád cyriaků a usadil je při kostele sv. Kříže Většího na Starém Městě. Řád v Čechách definitivně zanikl ve druhé polovině 15. stol., kdy cyriaci uprchli do Polska (1890).

1257 – založení Malé Strany Přemyslem Otakarem II v nesouvislé starší zástavbě, tvořené úzkými, malými a málo pohodlnými a tudíž levnějšími domy (za vlády Jiřího z Poděbrad tvořila průměrná cena zdejšího domu asi čtvrtinu ceny domu staroměstského). Původní české obyvatelstvo podhradí bylo vyhnáno a na malostranském území byli usazeni kolonisté ze severních německých zemí. Kolem tohoto roku bylo zhotoveno pečetidlo, které je nejstarším zachovaným městským pečetidlem v českých zemích. Nejstarší doklad pečeti Starého Města je na listině z roku 1264 zachované v archivu břevnovského kláštera.

1258 – 19.10. požár zničil Strahovský klášter včetně kostela P. Marie. Obnova trvala pět let. Kolem tohoto roku se objevuje také první zpráva o přísežných měšťanech na Starém Městě, kteří vedli obecní a tržní správu společně s rychtářem a spolupůsobili při vykonávání soudní pravomoci. Tito přísežní (jurati, cives jurati) byli voleni měšťany nebo na návrh měšťanů jmenováni zástupcem krále na jednoleté funkční období.

1260 – Kolem tohoto roku se změnila dosavadní obranná dispozice románských měšťanských domů (vchod ze dvora). Začaly se stavět domy se vchodem či průjezdem do ulice, postupně mizely i jiné románské prvky a raně gotická architektura nastupovala do světských staveb.

1263 – Dokončena stavba kostela sv. Havla jako farního kostele nové Havelské čtvrti na jihovýchodním obvodu Starého Města. Kostel se stavěl od roku 1232.

1264 – Vysvěcení gotického kostela Všech svatých na Pražském hradě.

1265 – král Přemysl Otakar II. odměňuje mincmistra Eberharda a jeho druhy za výstavbu unikátních tzv. věžových domů v Havelském Městě právem solas/salas/scolas.

1267 – z kronikářské knihy zní zpráva, že v místech dnešního Hradčanského náměstí ohrožují západní bránu z hustého lesu smečky vlků. Dost těžko představitelné při dnešním pohledu na Hradčanské náměstí .

1268 – Pravděpodobné datum založení Královské obory (Stromovky), kdy tam byl vystavěn snad i lovecký hrádek. První výslovná zmínka o Oboře u Prahy je z r. 1320. Vystavěn je také po tomto roce lovecký hrádek na Zbraslavi (1292)

1269 – Vzniklo tzv. Otakarovské právo pražské. Bylo prvním pokusem o sjednocení městských práv, přičemž bylo použito také některých článků brněnského, jihlavského a magdeburského práva. V soudních záležitostech náleželo nejvýznamnější postavení městskému rychtáři, který byl podřízen nejvyššímu soudu (královskému nebo podkomořskému).

1270 – kolem tohoto roku byla postavena Staronová synagoga na Starém Městě na území židovské obce, prvořadá raně gotická cihlová budova na území Prahy. Více o ní u mé kešky ZDE.

1272 – tzv. Otakarovo právo nařizující stavět dům a pokládat základy pouze za přítomnosti souseda (?)

druhá polovina 13.století – Vznik městské části V židech – počátek dnešního Židovského města.

1273 – rozsáhlá povodeň zaplavuje Staré Město. Voda se rozlila až ke kostelům sv. Mikuláše a sv. Jiljí.

1278 – Rekonstrukce opevnění na Pražském hradě. Na západní straně byl vyhlouben jeden příkop větší nevyzděný a druhý příkop s kamennou vyzdívkou. Severní a východní stranu opevnění tvořil příkop od Brusky přes Opyš podél novoměstských (malostranských) zdí až k biskupskému dvoru u mostu přes Vltavu. Přes příkopy vedly čtyři mosty.

Konec vlády Přemysla Otakara II, 1278

Vláda Václava II, 1278

1279 – Václav II. se svou matkou královnou Kunhutou, vdovou po Přemyslu II., byl v únoru převezen z Prahy a uvězněn na hradě Bezdězu (koncem roku pak převezen do Berlína a Špandavy). Nezletilý král se dostal do zajetí Oty Braniborského přičiněním německého patriciátu pražských měst. 19.8. shromáždění šlechty vyústilo v přísahu věrnosti uvězněnému Václavovi a žádosti o jeho propuštění. Ota Braniborský odešel ze země, ale jeho odchod byl provázen loupením v pražských městech a v kostele sv. Víta na Pražském hradě.

1280 – Staré Město bylo nazýváno „hlavou“ (hlavním městem) Českého království. V jeho čele stál královský rychtář, do jehož kompetence náležela především soudní pravomoc. Řídilo se tzv. právem norimberským. Staré Město si pořídilo nové pečetidlo, které je druhým nejstarším zachovaným městským pečetidlem v českých zemích.
Braniborská posádka na Pražském hradě a na Malé Straně byla obléhána panstvem a pražskými měšťany. K porážce Braniborů přispěl vojenský zákrok krále Rudolfa na podzim téhož roku (příměří uzavřeno 25.11.).

1281 – Na schůzce zástupců šlechty, duchovenstva a královských měst v dominikánském klášteře u sv. Klimenta byl dohodnut postup v otázce návratu krále Václava a přijat závazek k navrácení majetku, získaného po smrti Přemysla II., jeho nástupci. Úsilí šlechty o restituci královské moci vyústilo r. 1282 v ustavení zemské správy v čele s pražským biskupem Tobiášem z Bechyně.
Prahu postihla neúroda a hlad, jejichž důsledkem byla morová epidemie a sociální nepokoje.
První připomínka vsi Psáře, lokalizované mezi Vyšehradem a potokem Botičem. Jméno vsi odvozeno od zaměstnání obyvatel – hlídání loveckých královských psů.

1282 – Na jaře tohoto roku Prahu znovu postihuje morová epidemie.

1283 – Tehdy dvanáctiletý Václav II se vrátil do Prahy a byl slavnostně uvítán. Za nezletilého krále spravuje zemi Záviš z Falkenštejna z rodu Vítkovců, který nastoupil po Tobiáši z Bechyně. V tomto roce byl také vysvěcen gotický farní kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, který ale vyhořel za husitských bouří 9.5. 1420.

1285 – Václav II. založil klášter augustiniánů s kostelem sv. Tomáše na Malé Straně. Při klášteru vznikl r. 1358 donedávna známý pivovar, více o něm ZDE.

1287 – 4.9. Václav II. zřídil na Starém Městě vedle rychtáře a konšelů na dobu jednoho roku soud šesti přísežných měšťanů, kteří měli zastavit všechna nepřátelství mezi staroměstskými měšťany. Dále král měšťanům zakazoval přechovávat psance a nosit jakékoliv zbraně. Přísežní měli též určovat ceny potravin a jiných potřeb a provádět dozor nad prodejem.
Havelské město bylo připojeno k jednotné městské jurisdikci, čímž bylo dovršen sjednocovací proces na Starém Městě.

1292 – 20.4. Václav II. uvedl řád cisterciáků z konventu v Sedlci do loveckého hrádku na Zbraslavi. Hrádek byl upraven pro potřeby kláštera, nazvaného Aula regia. Za husitských bouří byl klášter 10.8. 1420 vypálen.

1294 – pokus Václava II. o založení univerzity v Praze ztroskotal pro odpor šlechty, která se obávala zvýšení vlivu církve.

1296 – 2.6. požádalo Staré Město krále Václava II. o povolení zřídit radnici a najmout městského písaře. Král vyhověl žádosti jen částečně (18.9.1299)

1297 – Korunovace krále Václava II. Následovala okázalá korunovační hostina na Královské louce na břehu Vltavy mezi Petřínem a Zlíchovem.

1298 – Poprvé je připomínán klášter dominikánek (tzv. bílých paní) na Újezdě na místě staršího dvorce chotěšovských premonstrátek. (9.7.1313)

1299 – Václav II. povolil Starému Městu zřídit městskou kancelář. Jmenování písaře náleželo do kompetence konšelů (1296). V tomto období bylo také dokončeno osídlování území Starého Města a v Praze byly zakládány první cechovní organizace, nazývané bratrstva. Objevuje se také zmínka o škole na Pražském hradě. Jejím správcem byl mistr Matěj, kanovník u sv. Jiří. Další školou, řízenou farářem tamějšího kostela, měla Vyšehradská kapitula.

1300 – v červenci tohoto roku proběhla měnová reforma Václava II, která zavedla ražbu stříbrných pražských grošů. Raženy byly v Kutné Hoře, zpočátku též v Praze. Reforma byla umožněna využitím bohatých nalezišť stříbra v Kutné Hoře.

1301 – Za biskupa Jana IV. z Dražic – významné postavy české středověké kultury – byla zahájena přestavba biskupského dvora na Malé Straně, Stavební práce pokračovaly za arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi.

1303 – Od požáru královského paláce začal Pražský hrad pustnout až do příchodu kralevice Karla z Itálie do Prahy v roce 1333.

1304 – 23.5. byla uzavřena dohoda mezi Starým Městem a Malou Stranou o podmínkách obchodování cizích kupců v Praze. Týnský dvůr byl určen jako místo nuceného skladu a prodeje zboží cizích obchodníků.

Konec vlády Václava II, 1305

Vláda Rudolfa Habsburského, 1306

1306 – Až do roku 1310 probíhají po celé zemi boje o český trůn. Pražský patriciát se rozděluje na dvě skupiny – Velflovici a jejich spojenci podporují Jindřicha Korutanského, Olbramovici a jejich spojenci stáli na straně Habsburků.

Konec vlády Rudolfa Habsburského, 1307

Vláda Jindřicha Korutanského, 1307

1308 – 1309 – Jakub Velflovic a Mikuláš Tausendmark v čele pražských měšťanů uzavřeli tajný spolek s kutnohorským patriciátem, vedeným Peregrinem Pušem a Ruthardovci, o získání finančních prostředků z kutnohorské mincovny.

1309 – 15.2. během zápasů o český trůn využil pražský a kutnohorský patriciát k uplatnění svých mocenských zájmů. Jakub Velflovic a Mikuláš Tausendmark v Praze a Peregrin Puš s příslušníky Ruthardovců v Kutné Hoře zajali některé královské úředníky v čele s Jindřichem z Lipé a donutili je k uzavření dohod o rodovém spojení těchto patricijských rodin se šlechtou.

1310 – 14.10. do Prahy nejdříve vstoupily oddíly Míšňanů, když jim jejich příznivci otevřeli dvě brány, zejména při domě Velfloviců u Věže. Jejich pobyt přinesl městu velké škody. 23.11. oblehla Staré Město vojska Jana Lucemburského. Česká šlechta jej přijala za českého krále. Na znamení zvonu Týnského kostela zahájili stoupenci Jana Lucemburského vítězný útok na Prahu. Současně měšťané zaútočili uvnitř města na brány staroměstského opevnění, aby je mohli otevřít pro vojsko Jana Lucemburského. Významně prý přitom pomohli staroměstští řezníci, kteří prosekali bránu u sv. Františka. Přívrženci korutanské strany a míšeňská vojska se 9.12. stáhla na Pražský hrad.
V této nelehké době, konkrétně 16.10., zároveň vznikla nejstarší dochovaná městská kniha Starého Města pražského se zápisy z let 1310-1419 (Liber vetustissimus statutorum et aliarum rerum memorabilium, tj. Nejstarší kniha statut a jiných pamětihodností). Nejstarší zachovaná kniha Nového Města je z r. 1377, nejstarší kniha města Hradčan z r. 1350, nejstarší kniha Malé Strany pochází teprve z r. 1403.
Dochovaná první zmínka o Dlouhé ulici, spojující staroměstské tržiště s Poříčím.

Konec vlády Jindřicha Korutanského, 1310

Vláda Jana Lucemburského, prvního Lucemburka na českém trůnu, 1310

1311 – 7.2. proběhla oficiální korunovace Jana Lucemburského a královny Elišky na Pražském hradě, jenž pražské měšťany stála 120 hřiven stříbra za klenoty a 600 hřiven za královské výdaje. Na oplátku jim král postoupil dávky vybírané v Ungeltu a kodifikoval právně dědičnost jejich majetku.

1312 – Neúroda v Čechách postihla též Prahu, kde nedostatek potravin způsobil velký hladomor. Konflikt mezi patricijskou rodinou Púšovců a panským rodem Drslaviců skončil soudním rozhodnutím ve prospěch měšťanů, což je doklad o vzrůstající moci pražského patriciátu.

1313 – Dominikánky zakoupily bývalou komendu templářů na Starém Městě (dnes čp. 211) a založily klášter sv. Anny.

1315 – Magdalenitky staví na Újezdě svůj klášter s kostelíkem, více o tom ZDE. Pronásledování osob obviněných z valdenství v Čechách proběhlo i v Praze, kde bylo upáleno 14 osob. Valdenští odmítali vrchnost a propagovali požadavek všeobecné chudoby, tím stáli v opozici proti církevní hierarchii a feudálnímu řádu.

1316 – Elišce Přemyslovně se v domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí narodil 14.5. synek – budoucí král Karel IV. V dubnu 1323 ho Jan Lucemburský odvezl do Francie, kde byl kralevic vychován a r. 1323 slavil sňatek s Blankou z Valois. Jan Lucemburský také 28.4. udělil Staroměstským překupní právo na dříví připlavené k podskalskému dřevnímu trhu. Toto privilegium je nejstarší dochovaný originál královské listiny v archivu hl. města Prahy.

1318 – 18.2 městská rada na Starém Městě schválila statuta krejčovského cechu, která jsou nejstaršími známými a dochovanými cechovními statuty v Čechách. Z tohoto roku také pochází nejstarší písemná zpráva o vesnici Liboc a také o staroměstském purkmistrovi, který byl jedním z dvanáctičlenné rady. V purkmistrovském úřadě se konšelé střídali po čtyřech týdnech.

1319 – v letních měsících proběhlo v Praze povstání měšťanů vůči králi, kvůli nesplněným slibům a vymáhání peněz na měšťanech. Králi se podařilo obsadit Pražský hrad a Malou Stranu (8.7.) a oblehl Staré Město. Dříve než ale došlo k vojenskému střetu, obě strany se dohodly (27.7.).

1320 – Vznikají Hradčany. Ze dne 24.5. se dochovala první zmínka o Královské oboře v Ovenci, kterou Jan Lucemburský r. 1319 vyňal z majetku postoupeného svatovítskému probošství. Kolem tohoto roku byly také v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě vytvořeny dominikánem Koldou z Koldic iluminace Pasionálu abatyše Kunhuty.

1325 – V pražské mincovně zahájena ražba prvních českých zlatých mincí zvaných floreny.

1328 – 31.8. Jan Lucemburský jmenoval členy městské rady Starého Města a zavázal se obnovovat radu každý rok mezi 15.8. a 8.9. Slib ovšem nebyl dodržován. 1.12. Jan Lucemburský vydal Starému Městu privilegium o bezplatném užívání všech soukromých lomů na vápenec a kámen a stejně i hliníků a pískoven v okolí Prahy do vzdálenosti 1 míle.

1329 – První zmínka o klášteru magdalenitek s kostelem sv. Máří Magdalény na Malé Straně (dnes čp. 388), jenž sem byl přeložen patrně r. 1315 ze Starého Města, kde je zmiňován k r. 1282. Klášter zanikl 22.6. 1420, kdy byl vypálen husity. 29.6. Jan Lucemburský postoupil měšťanům Starého Města ungelt (clo) z prodeje vína, z jehož výtěžku měly být dlážděny ulice. Některé ulice však byly zřejmě dlážděny již dříve, např. Kaprova ulice již ve 13. stol, více o dláždění také v roce 1331.

1330 – 27.5. Mala Strana získala od Jana Lucemburského privilegium na mílové právo a dovolení zatížit berní všechny městské domy, toto právo pak potvrdil r. 1334 i Karel IV. Císař Ludvík Bavor v tomto roce osvobodil staroměstské kupce od všech cel v říši římské a tím příznivě ovlivnil obchod Pražanů s cizinou.

1331 – Městská rada Starého Města vydala 15.5. nařízení o způsobu dláždění ulic a o kontrole a úpravě vydlážděných ulic. Z ulic dále musely být odstraněny zvláštní vchody do sklepů a přeneseny do dvorů. Rovněž musela být stržena přístřeší a podloubí s výjimkou těch, nad nimiž se nacházely obytné místnosti. Tato zachovaná podloubí byla považována za veřejná místa pro řemeslnické dílny a kupecké krámy. Současně byl vydán zákaz vypouštění vody ze sladoven a lázní do ulic a znečišťování hradeb a příkopů odpadky a fekáliemi. 20.8. vydal Jan Lucemburský privilegium staroměstským k vybírání dávky z mýta z každého vozu, který přijel do města. Dávek mělo být použito rovněž na zaplacení dláždění pražských ulic. Od placení byly osvobozeny vozy, které přivážely kamení z lomů.

1333 – Syn Jana Lucemburského, Karel, se vrátil z Itálie do Prahy a zahájil obnovu královského paláce na Pražském hradě, který byl zpustlý od požáru r. 1303. Většina těchto staveb zanikla při přestavbě královského paláce za Vladislava Jagellonského. V lednu 1334 udělil Jan Lucemburský svému synovi Karlovi titul markraběte moravského a tím vyřešil jeho postavení v zemi.

1335 – První zmínka o veřejných lázních na Starém Městě. Lázně řečené Na hrobce („in colle“) stávaly v čp. 679.

1336 – Jan Lucemburský po svém příjezdu do Prahy dal uvěznit pražské židy, kteří se museli vyplatit penězi. Královští žoldnéři též prohledali staroměstskou synagogu a kostel. sv. Víta, aby získali peníze k vyzbrojení vojenské výpravy do Rakous.

1337 – Malá Strana a Staré Město dostaly právo soudit vraždy a jiné soudní pře kromě mimořádně závažných sporů, které zůstaly vyhrazeny královskému soudu.

1338 – začíná se psát historie první pražské Staroměstské radnice, znak oslabení pozice krále ve prospěch měšťanů – více o ní ZDE.

1339 – Nejstarší písemná zpráva o existenci řeznického cechu na Starém Městě, který dostal od krále znak českého lva se sekerou údajně za pomoc Janu Lucemburskému (viz 1310). Představitelé řeznického cechu odpřisáhli, že získali svá práva již od Přemysla Otakara II. Přísaha ovšem nevylučuje pochybnost o její pravdivosti.

1340 – založení Hradčan Karlem IV, jako „ubytovna“ pro dvořany, umělce i řemeslníky pracující na Pražském hradě v místech hustého lesu. 13.3. městská rada uzavřela na jeden rok smlouvu o čištění ulic a odvozu odpadků s Jindřichem Nithardem. K účinnému čištění ulic výrazně dopomohla nově položená dlažba v pražských ulicích.

1341 – Staroměstští obdrželi od Jana Lucemburského dovolení sestavit nový zákoník, platný i pro ostatní česká města. Tím bylo potvrzeno významné postavení Starého Města.

1342 – Při velké oblevě se 3.2. řítí starý Juditin most. Kronikář František Pražský k tomu poznamenal „jako by padla koruna království, když onen proslulý most se zřítil“.

1343 – Markrabě Karel založil při kostele sv. Víta sbor mansionářů pečujících o liturgický zpěv. Kromě něho zde působil též sbor žaltářníků pro chórový zpěv žalmů a chlapecké sbory kůrových zpěváků, tzv. bonifantů.

1344 – Pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství (30.4.) a zahájena stavba katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha (21.11.). V Praze začíná působit francouzský stavitel Matyáš z Arrasu.

Konec vlády Jana Lucemburského, 1346

Vláda Karla IV, 1346

1346 – zhotovena nová koruna zvaná svatováclavská podle vzoru koruny přemyslovské. Tzv. „kuří trh“ byl přenesen do Jarošova dvora situovaného v blízkosti Staroměstské radnice. Z prodeje drůbeže vybírala obec dávky.

1347 – počátek stavby nikdy nedokončeného kostelu Panny Marie Sněžné – více ZDE , stavba Univerzity Karlovy (dokončena 7.4.1348) – Praha se stává centrem vzdělanosti střední Evropy, nejbližší univerzita je až v Itálii. K tomuto přispívá i stavba klášteru s chrámem Panny Marie na Slovanech 14.prosince, kam byli povoláni chorvatští benediktini, užívající slovanskou liturgii, čímž bylo připomenuto prastaré tradici českého křesťanství . V jeho písařské dílně vznikla hlaholská část Remešského evangelia, u kterého od roku 1546 do roku 1782 přísahali při korunovaci francouzští králové, slovanské hlaholské písmo zde bylo považováno za původní text bible.

1348 – založení Nového Města Karlem IV z čisté lásky ke městu, stalo se tak 8.3. Panovník se tak prý rozhodl, protože mu dvorní hvězdář vyčetl z hvězd, že Malou Stranu zničí požár a Staré Město povodeň. „A nezajde Praha moje milá“ prohlásil vladař optimisticky a vzdorně se vyhnul osudu založením nového města, které ve hvězdách žádnou zkázu nemělo. Nejprve mělo stát v oblasti Dejvic, ale lokalita byla stranou od tehdejších obchodních tras, tak z toho sešlo. 26.3. byl položen základní kámen. I toto město spolklo dosavadní roztroušenou, nepříliš početnou zástavbu, k ní přidalo zástavbu novou a obehnalo se hradbami. Zaujímalo 360 hektarů. Praha se tímto stala 3 největším městem Evropy, před ní byl jen Řím a Cařihrad. Mapa Nového Města ke shlédnutí ZDE Celkový počet domů v Praze i přes to činí,“ v dnešních očích pouze“, cca 4000 domů. Na provizorním dřevěném mostu přes Vltavu se vybírá mýto.

1350 – Bylo vybudováno nové opevnění Vyšehradu, které pak bylo teprve v 17. stol. při stavbě nové fortifikace postupně rušeno. 8.9. Karel IV osobně položil základní kámen ke klášteru lateránských augustiniánů s kostelem zasvěceným Nanebevzetí P. Marie a sv. Karlu Velikému na Novém Městě. Odtud název Karlov.

1351 – 12.1. Karel IV. vydal pro malostranskou obec nařízení, jímž zdejší obyvatelstvo podřídil městskému soudu rychtáře a konšelů téhož města. Ve druhém privilegiu bylo stanoveno, že Malostranští smějí vykupovat platy váznoucí na jejich domech a pozemcích.

1352 – 25.7. Karel IV sesadil městskou radu na Starém Městě, v níž měli převahu řemeslníci, kteří v ní působili jako zástupci cechů. Současně jmenoval novou radu složenou převážně z patricijů.

1354 – Karel IV. osvobodil pražské obchodníky od cel vybíraných ve městech německých zemí říše. Pražští kupci získaly stejné svobody jako norimberští. Uprostřed dnešního Karlova náměstí na Novém Městě byla postavena dřevěná věž, ze které se každoročně ukazovaly lidu říšské korunovační klenoty a ostatky svatých. Po r. 1392 byla nahrazena kamennou věží kaple Božího těla.

1355 – Karel IV. se stává římským císařem a Praha se stává centrem ohromné Svaté říše římské. Bez nadsázky tedy můžeme říci, že Praha byla nejmocnějším městem středověku, nacházel se tu totiž rozlehlý celek chráněný hradbami a navíc jištěný na severu Pražským hradem a na jihu Vyšehradem. Karel IV. se prý těšil pohledem na něj a říkal: „Hle, toť dílo moje!“ A poté co mu údajně před smrtí Bůh zvěstoval, že jeden z jeho synů „zkazí i město moje krásné“ nechal se slyšet, že kdyby věděl, který „to z nich, sám bych jemu hlavu chtěl stíti.“

1357 – položení základního kamene pro Karlův most. Více o tomto důležitém datu ZDE

1358 – 16.února Karlem IV. vydanou listinou se začali mohutně zřizovat vinice až 20 kilometrů od hradeb! více o nich ZDE.

1359 – záplavy kupí na stavbu Karlova mostu hromady dřeva, vše odolává. Na Starém Městě před kostelem sv. Havla byla postavena budova tzv. „Kotců“, určená k obchodním účelům.

1360-62 – stavba Hladové zdi ze strategických důvodů lepšího opevnění Pražského hradu – více ZDE a stavba kostelu s nakloněnou věží – více ZDE

1363 – Nejstarší písemná zmínka o Libni.

1364 – Dokončena stavba věže Staroměstské radnice.

1366 – 3.8. Karel IV. založil Karlovu kolej pro 12 mistrů, vybavenou rozsáhlou knihovnou, jako základní studijní ústav pražské univerzity. Spolu s ní byla založena i Kolej Všech svatých.

1367 – znovu se při záplavách na stavbu Karlova mostu kupí nánosy dřeva. Beneš Krabice k tomu píše: „V březnu toho roku rozvodnila se Vltava, tak že zatopila skoro půl Starého města Pražského. Voda šla až ku kostelům sv. Jiljí a sv. Mikuláše na Kurném trhu, takže lidé chytali ryby přede dveřmi kostelními. Na Malé Straně stála voda u domu vévody saského až na mostě, tak, že tam koně brodili. Dřevěný prozatimní most, po kterém se tehdáž chodilo přes Vltavu, byl na více místech pobořen, nový kamenný jen na jednom pilíři.“ V prosinci Karel IV. spojil Staré a Nové Město v jednu obec, jejíž městská rada měla třicet členů. Sídlem představitelů spojených měst se stala Staroměstská radnice. V té souvislosti vydal panovník příkaz zbořit brány, věže i zdi mezi Starým a Novým Městem a zasypat příkopy Starého Města (1377).

1369 – Zahájena stavba gotického kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

1370 – 9.1. Karel IV vydal nařízení o omezení dovozu cizích vín do Prahy. Nařízení mělo chránit pražské vinaře před konkurencí cizích vín v souladu s hospodářskými zájmy města. Více o vinicích ZDE.

1372 – 25.4. byla se souhlasem Karla IV, založena samostatná právnická univerzita, odtržená od pražské univerzity. Vysoké učení právnické zaniklo na počátku husitského revolučního hnutí. 11.9. byl na novoměstský Dobytčí trh (dnes Karlovo náměstí) přemístěn prodej dřevěných výrobků a dřeva. Prodej dovezených mořských ryb (slanečků) se zde konal třikrát týdně po udělení této výsady Novému Městu dne 24.10.1367.

1373 – Vzniklo vrcholné dílo gotického sochařství tzv. krásného slohu, opuková socha sv. Václava, původně určena pro chrám sv. Víta, od r. 1912 umístěna v kapli sv. Václava. Autor je zřejmě Jindřich, synovec P. Parléře. Více o Parléřově stavební huti ZDE. Vznikla také bronzová jezdecká socha sv. Jiří, původně umístěná před svatojiřským klášterem na Pražském Hradě, autory jsou bratři Martin a Jiří z Kluže. Byla založena nová osada Pohořelec.

1376 – 14.8. Karel IV. propůjčil Staroměstským svobodný sobotní prodej masa v místě dnešního Ovocného trhu, tzv. „Frajmark“. Více o náměstích ZDE.

1377 – 18.3. se zahájila činnost soudu Novoměstských oddělena od Starého Města pražského, což ukázalo na faktický zánik jednoty obou pražských měst. Je také poprvé připomínaná a zřejmě nově zbudovaná novoměstská radnice – více o radnici ZDE. Karel IV v březnu zrušil spojení Starého a Nového Města (1367).

1378 – 29.11. umírá Karel IV. a začíná zpackané vládnutí Václava IV, který nedokázal udržet rozkvět českých zemí a vyústil ve velké rozdíly mezi chudými a bohatými s ještě horším obdobím husitských válek. Karel IV. prý o tomto osudu dostal od Boha předpověď a nechal se slyšet, že pokud by věděl, který z jeho synů to dopustí, že by mu osobně uťal hlavu.

Konec vlády Karla IV., 1378

Vláda Václava IV, syna Karla IV, 1378

1379 – 17.4. byl dokončen a vysvěcen klášterní kostel sv. Tomáše na Malé Straně.

1380 – podle výpovědí měšťanů Václava Wernhera a jakéhosi Lupa, kteří jsou uvedeni jako farníci kostela sv. Havla, docházelo na Havelském tržišti k nepravostem. V domě Václava Kamaréře a povozníka Jana se čepovalo pivo a do obou domů docházely nevěstky. Hrůza! 😀
Prahu postihuje morová nákaza, která zahubila několik tisíc lidí, zvláště postihla městskou chudinu a drobné řemeslnictvo.

1381 – 4.8. byla dokončena a vysvěcena nová kaple Staroměstské radnice, jejíž součástí je známý arkýř. Na nároží kaple je proslulá socha Madony z téže doby.

1382 – Syn Karla IV., Václav IV. se stěhuje do Starého Města. Novým sídlem českých králů se po 240letech stává Králův dvůr (stál na místě dnešního Obecního domu). Bylo to prý z důvodu, že nevycházel se šlechtou a měšťané ho měli rádi, byl také častým návštěvníkem pražských hospůdek. Spíše než vladař byl opravdu měšťan, protože bydlel i v domě U Černého orla (čp.922) na rohu ulic Dlouhé a V Kolkovně. Tato vláda nevláda vyústila v husitské hnutí…počátek temného období. Mezi lety 1382-1393 byla také vystavěna uprostřed dnešního Karlova náměstí kaple Božího těla.

1383 – 28.8. daroval Václav IV. Karlově koleji dům čp.541 na Starém Městě, kdysi majetek královského mincmistra Johla Rotleva. Dům byl přestavěn pro potřeby univerzity. Z této doby jsou zachovány místnosti v přízemí. Pozoruhodný arkýř kaple vznikl kolem r. 1374, kdy dům byl ještě Rotlevovým majetkem, jak nasvědčují znaky na arkýři (znak český, rotlevovský aj.)

1387 – Na pravém břehu Botiče pod Vyšehradem se u kaple sv. Michala usadil řád celestinů.

1389 – 2.5. proběhla svatba Václava IV. s princeznou Žofií, která byla z počátku nakloněna reformním myšlenkám Jana Husa, ale po smrti svého manžela se přiklonila k protihusitské politice císaře Zikmunda. 18.4. proběhl pogrom na židovské obyvatelstvo, který zničil část ghetta a způsobil smrt asi 3000 židů. Příčinou bylo zadlužení řemeslnictva u židovských lichvářů a záminkou údajná vina židů za bídu ve městě.

1391 – stavba původní Betlémské kaple Janem z Muhlheima, pozemek dal k dispozici Václav Kříž. Více o ní ZDE

1393 – 20.3. rozdílné názory na církevní politiku a mocenské spory mezi Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna vyvrcholily zatčením a zavražděním Jana z Pomuku, císařského notáře a generálního arcibiskupského vikáře (1719).

1394 – v období mezi 8.5. a 3.7. zajala panská jednota v čele s markrabětem Joštem poprvé Václava IV. Vyvrcholením sporu mezi králem a vysokou šlechtou skončilo uvězněním Václava IV. na Pražském hradě. Proti králi se postavil také patriciát Starého Města v roce 1402.

1397 – Václav, syn P. Parléře, byl jmenován stavitelem chrámu sv. Víta. Od r. 1403 je uváděn jako mistr svatoštěpánské huti ve Vídni, kde také zemřel. Více o parléřovské huti ZDE.

1398 – Jan, syn P. Parléře, se stal až do své smrti r. 1406 vedoucím mistrem pražské svatovítské huti. Více o parléřovské huti ZDE.

1399 – v Praze žije přibližně 50000 obyvatel, předstihla tak i taková města jako Londýn a Neapol. 6. prosince hoří Staroměstská radnice, vyhořela zbrojnice, větší část archivu Starého Města a radní síň. Dokladem tohoto požáru jsou dvě dodnes zachované soudní knihy z let 1351-1391 se stopami po ohoření,

1400 – Na Malém náměstí (původně Ovocném trhu) na Starém Městě vznikly tři lékarny. V domě U mouřenína čp. 459 to byla lékarna Augustina, v domě U lilie čp. 458 lékarna Onofria, od r. 1405 Rudolfa apotekáře. Na západní straně náměstí v domě čp. 144 byla lékárna Anglela Florentského, dvorního lékaře Karla IV., a po něm Ludvíka apotekáře.

1401 – v červnu a srpnu tohoto roku proběhl boj mezi králem a panskou jednotou vedenou markrabětem Joštem, který vedl k obléhání Prahy. Na straně panské jednoty bojovali Míšňané. Zápas skončil prosazením požadavků panské jednoty.

1402 – Jan Hus začíná kázat v Betlémské kapli až sedmkrát denně a zájem Pražanů o jeho slova rozzlobil papeže natolik, že roku 1412 nařídil kapli zbořit. K tomu ale nedošlo. 6.3. je v Králově dvoře na Starém Městě panstvem zajat Václav IV (1403). Nejstarší písemná zmínka o Smíchovu.

1403 – v prosinci se vrátil z vídeňského zajetí Václav IV do Prahy. Na radnicích pražských měst byli vyměněni zrádní konšelé.

1406 – první písemná zmínka o šestipanském úřadu na Starém Městě, který vznikl někdy na přelomu 13. a 14. století. Byl to hospodářský úřad Starého Města, do jehož kompetence náležela agenda stavební a policejní, správa obecního majetku, tržní příjmy a pokuty a výkon soudnictví nad poddanými ve vesnicích náležejících Starému Městu. Název tohoto úřadu vznikl podle počtu jeho členů jmenovaných městskou radou.

1407 – Po Janovi, synovi P. Parléře, se stal vedoucím stavební huti chrámu sv. Víta na Pražském hradě Petr řečený Petrlík, který řídil huť do počátku husitských bouří, kdy byla stavba chrámu zastavena.

1408 – v květnu tohoto roku byly zostřeny represe proti vyznavačům učení J. Viklefa v Praze. Arcibiskup Zbyněk z Házmburka donutil odvolat viklefské teze nejprve mistra Matěje z Knína, potom i shromáždění mistrů českého národa (24.5.). V téže době si arcibiskupovi stěžovali pražští faráři na kazatelskou činnost Jana Husa v Betlémské kapli.

1409 – 3.1. byl vydán tzv. Dekret kutnohorský, který vyřešil rozpory na pražské univerzitě. 18.1. Václav IV. přiznal dekretem, vydaným v Kutné Hoře, českému národu na pražské univerzitě tři hlasy proti jednomu hlasu všech cizinců. Na protest proti tomuto dekretu došlo po 16.5.1409 k odchodu několika set německých studentů a mistrů z Prahy, čímž univerzita získala národní charakter. 20.12. papež Alexandr V. vydal z podnětu pražského arcibiskupa zákaz kázání v soukromých kaplích v Čechách. Nařízení mělo znemožnit působení M. Jana Husa v Betlémské kapli, Jan Hus, který byl uveřejněn arcibiskupem 16.6.1410, nerespektoval.

1410 – 16.7. pražský acibiskup Zbyněk z Házmburka veřejně spálil Viklefovy spisy a knihy těmito spisy inspirované, což vyvolalo rozhořčení v řadách Husových posluchačů a událost byla počátkem rozchodu M. Jana Husa s představiteli soudobé církve. Arcibiskup 18.7. vyhlásil klatbu nad M. Janem Husem, což vyústilo v první ozbrojené střety vůči duchovenstvu. 24.9. vyhlásil arcibiskup zostřenou klatbu a Hus byl obviněn z kacířství také papežskou kurií. Proti arcibiskupovi se postavil král Václav IV. a v pražských ulicích došlo k novým výtržnostem. Ze 14.10. se dochovala první zmínka o orloji na Staroměstské radnici, který byl dílem Mikuláše z Kadaňě (1490).

1411 – Poblíž městských hradeb u vesnice Kunratice započala stavba nového sídla krále Václáva IV, Nový hrad. FOTO

1412 – počátkem května se v Praze začaly prodávat papežské odpustky, z jejichž výtěžku se financovala válka papeže Jana XXIII. proti neapolskému králi. Prodej odpustků vyvolal další rozsáhlé bouře. 7.6. při veřejné debatě na pražské univerzitě někteří mistři bouře odsoudili a začali vystupovat proti Husovi a jeho přívržencům. 24.6. se v Praze konal maškarní průvod studentstva. Vůz ověšený napodobeninami papežských listin vyjel z Malé Strany na Nové Město, kde na Dobytčím trhu byly listiny spáleny. Šlo o jeden z příkladů otevřené kritiky papežské politiky ze strany Pražanů. 11.7. byli popraveni tři tovaryši (Martin, Jan a Stašek), kteří byli den předtím zatčeni za účast na nových bouřích proti prodávání odpustků. Na podzim zaútočili staroměstští němečtí měšťané proti posluchačům v Betlémské kapli s cílem zajmou M. Jana Husa. Útok se nezdařil a Hus odjíždí do jižních Čech, kde pobýval na Kozím Hrádku a pokračoval v kázání.

1414 – M. Jakoubek ze Stříbra zavedl v kostele sv. Martina ve zdi přijímání svátosti podobojí způsobou.

1415 – 2.9. česká a moravská šlechta (přes 450 příslušníků) protestovala proti upálení M. Jana Husa. 5.9. v Praze vytvořila husitská šlechta svůj branný svaz na dobu šesti let. Úmluva byla namířena proti katolické šlechtě. 14.9. proběhlo shromáždění obcí tří pražských měst s programem společného boje proti arcibiskupovi a pražské hierarchii. Účastníci se přihlásili ke kalichu a myšlenkovému odkazu M. Jana Husa. Počátkem listopadu byl upálen český reformátor Jan Hus. Pražané obsadili kostely a fary a požadovali laické přijímání z kalicha. Postupně se Husitství rozšířilo v celé zemi.

1416 – Do Prahy přišel Jan Želivský, více o něm ZDE. 11.9. vydala pražská univerzita osvědčení o Husově bezúhonném životě. Koncem téhož roku kostnický koncil zastavil na neurčito její činnost, univerzita však příkazu neuposlechla. Václav IV. 2.12. rozkázal, aby všechny fary byly vráceny původním držitelům a příjímání z kalicha bylo povoleno ve 4 kostelích na Starém Městě, ve 3 novoměstských kostelích a v 1 kostele na Malé Straně.

1417 – Pražská univerzita se oficiálně přihlásila k přijímání podobojí. Deklarace znamenala definitivní rozchod univerzity s církví.

1418 – Do Prahy přišly sektářské skupiny z Pikardie, Praha byla tehdy jediným městem v Evropě, kde pikardi nebyli pronásledováni.

1419 – Pokus obsadit Prahu Zikmundem, bratrem Václava IV. Po prohrané bitvě na Vítkově však Zikmund utíká a zanechává jednu posádku na Vyšehradě, ta v této pevnosti odolává ještě rok, pak je poražena a Vyšehrad zůstává opuštěn. Václav IV dosadil 6.7. na Novoměstskou radnici konšely katolické strany s cílem potřít v Praze stoupence husitství. 30.7. proběhla první pražská defenestrace. 2.8. velká obec Nového Města pražského poprvé sama zvolila nové konšely z horlivých stoupenců Husova učení. Král Václav IV. byl nucen volbu dodatečně legalizovat, přestože šlo o porušení jeho panovnických práv. 16.8. v Novém hradu v Kunratickém lese Václav IV dostává zprávu o začátku husitského hnutí, z toho ho raní mrtvice a umírá. Po celé Praze se na plno rozběhnou živelné bouře, královna Žofie spolu s panskými žoldnéry obsazuje Strahov a Malou Stranu. Novoměstští husité obsazují Vyšehrad. V listopadu útočí radikální husité na Malou Stranu a Pražský hrad. Pražský hrad je ubráněn, Malá Strana padla a při dobývání nejvíce vyniká bývalý člen vyšehradské posádky Jan Žižka z Trocnova. Venkovští husité a nejradikálnější pražané poté odešli pod vedením Jana Žižky z Prahy do Plzně. Při jednání na sněmu v Brně Zikmund Lucemburský odmítá většinu požadavků.

Konec Vlády Václava IV, 1419

Vláda Zikmunda Lucemburského – FOTO, 1419

1420 – Kvůli plenění husitů mizí skoro celá Malá Strana.

1421 – Pražané ničí sídlo Václava IV, Nový hrad.

1429 – ozbrojené střetnutí mezi Starým a Novým městem. Nakonec proběhlo usmíření, ale napětí trvalo až do roku 1434.

1432 – povodeň protrhla na třech místech kamenný most a poničila jeho 5 pilířů. Plně byl zprovozněn až začátkem 16.století.

1434 – Staroměstští při svém útoku rozbořili všechny ohrady a závory na Novém Městě a zbořili velmi vysokou a krásnou věž u Panny Marie Sněžné, protože z ní Staroměstským působili velké škody střelbou (Ze starých letopisů českých, Jaroslav Porák a Jaroslav Kašpar)

1436 – Jan Velvar jménem pražských i dalších měst slibuje králi poslušnost. Tím se panovníkovi otevírají brány hlavního města, kam slavnostně vjel 23. srpna.

1437 – poprava Jana Roháče z Dubé – více o této události na mé kešce ZDE

Konec vlády Zikmunda Lucemburského, 1437

Vláda Albrechta II Habsburského, 1438

Konec vlády Albrechta II Habsburského, 1439

Vláda Ladislava Pohrobka, 1439

Konec vlády Ladislava Pohrobka, 1457

Vláda Jiřího z Poděbrad 1458 – FOTO

1450 – v Praze po porážce husitského hnutí žije necelých 30000 obyvatel

Konec vlády Jiřího z Poděbrad 1471

Vláda Vladislava Jagellonského 1471 – FOTO

1476 – stavba Prašné brány stavitelem Matějem Rejskem, jmenoval se podle toho, že rád „rejsoval“ :-). Více o ní ZDE.

1477 – Král Vladislav Jagellonský ve snaze o sblížení s Pražany pořádá velkou oslavu, na kterou zve přední měšťanské rodiny.

1480 – ve vězení končí 4 kališničtí duchovní, z nichž jeden později na následky mučení umírá. Král Vladislav tím posiluje pozici katolíků v hlavním městě.

1483 – Vladislav II. Jagellonský volí po 100 letech Pražský hrad jako sídlo králů.

1487 – v Praze je doložena první tiskárna. Jedna byla na Novém Městě na rohu dnešní Jungmannovy a Charvátovy ulice. Na Starém Městě proslul tiskař Jan Kamp, působící v domě kramáře a konšela Severina.

1490 – Hodinář Jan Růže opravil astronomický ciferník staroměstského orloje a doplnil ho o ciferník kalendářový. Vedle těchto úprav byla bohatě sochařsky vyzdobena i fasáda v okolí orloje. Více o radnici ZDE

1493 – První dochovaná veduta Prahy. Veduta je zobrazení města některým z malířů, je unikátním pohledem do tváře starobylého města a pomáhá utvářet naše fantazie, zároveň je krásným svědectvím o památkách, které například musely ustoupit rozvíjejícímu se městu. Více o nich ZDE.

Konec vlády Vladislava Jagellonského 1516

Vláda Ludvíka Jagellonského, 1516

Konec vlády Ludvíka Jagellonského, 1526

Vláda Ferdinanda I, 1526, FOTO

1526 – Na dlouhý 400 let začínají vládnout Habsburkové, kteří si až na jednu výjimku volí jako centrum své říše Vídeň. Praha se tak dostává na druhou kolej. Ferdinand I. sice slíbil, že bude sídlit na Pražském hradě, ale pobýval tu pouze pokud to bylo nezbytně nutné, jelikož si nerozuměl s protestantskými Čechy. Přesto se tu ale stavělo, jelikož se zde nechal zastupovat Ferdinandem Tyrolským, který měl Prahu rád.

1541 – Prahu postihl obří požár, je zničen zvon Patron (předchůdce Zikmunda ZDE) a poškozena je řada chrličů svatovítské katedrály ZDE

1547 – první odboj proti Habsburkům, bojuje se například na Karlově mostu.

1549 – odlit nový zvon svatovítské katedrály, Zikmund, více o něm ZDE

1562 – Počet domů v Praze činí 2900, je to z důvodu, že se staví domy větší, zabírající plochu 2-3 zbořených menších domů.

Konec vlády Ferdinanda I, 1564

Vláda Maxmiliána II Habsburského, 1564

1567 – V Královské zahradě se začíná stavět Míčovna, o 400let později, se na ní objevuje srp a kladivo – víze ZDE

1568 – z tohoto roku můžeme stále obdivovat nejstarší kašnu v Praze – více ZDE

Konec vlády Maxmiliána II Habsburského, 1576

Vláda Rudolfa II., 1576

1582 – v Praze řádí mor na který umírá 20tisíc lidí, i tak v Praze žije přibližně 60000 obyvatel. Vídeň měla v té době pouze 20tisíc, Paříž už ale 180tisíc a Neapol 280tisíc.

1583 – Rudolf II. si na celých 29 let až do své smrti roku 1612 vybírá jako centrum moci Habsburské říše Prahu. Praha se stává na krátkou chvíli centrem velké Habsburské říše. Nebylo to ale z lásky k městu, jako u Karla IV., ale protože tu měl klid a samotu.

1588 – Stavba nakloněné Štítkovské vodárenské věže – více ZDE

1597 – začíná se psát historie Matějské pouti, v trochu jiné podobě, než ji známe nyní samozřejmě. Více o ní ZDE

1598 – Hradčany se konečně stávají královským městem, ale to hlavně z důvodu, že Rudolf II potřeboval financovat svůj nákladný dvůr a tímto krokem mu muselo zaplatit nemalý obnos. O jinak malém významu této části je patrno i z jeho povinností: trávu kliditi v Ovenci a hlídati vězně v Daliborce, což bývalo časem velice protivno.

1608 – Na dům v ulici Dlouhé je umístěno domovní znamení Zlatého stromu, ve dvoře zatím roste zelený strom. Více ZDE

1611 – Celkový počet domů na konci vlády Rudolfa II. činí 3500. Ve druhém největším městě Kutné Hoře, jich bylo 950. Celkový počet obyvatel činí 180tisíc, do Prahy se totiž přestěhoval dvůr a všichni, kteří chtějí být císaři nablízku. Do Prahy vpadla pasovská vojska.

Konec vlády Rudolfa II., 1611

1614 – Na Pražském hradě je dostavěna Matyášova brána. Zajímavostí u této stavby je to, že její stavbu inicioval Rudolf II., ale dostavěna byla až těsně po jeho smrti za vlády Matyáše I., který na ní neměl sebemenší zásluhu, ale „doplnil“ ji štukovým nápisem „Pan Matyáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614…“. Hle, jak snadno a rychle se dá vstoupit do historie. Další zajímavostí z pohledu architektury jsou obrácené klenáky v oknech na jejich spodních okrajích, detail stejně nevídaný jako nesmyslný.

1619 – Blízká se na lepší časy, na trůn usedá ne-Habsburk Fridrich Falcký (zimní král) a za své sídlo si bere Pražský hrad. Bohužel rok na to všechny naděje kazí bitva na Bílé hoře a zájem se obrací na Vídeň…O manželce tohoto krále se traduje, že na posvícení dostala od pražských jako výraz úcty nůši koláčů. Tímto darem byla ale uražena a rozdala pečivo svým anglickým sluhům. Ti neměli ani ponětí, že ony podivné předměty jsou k jídlu a tak si je zastrkávali jako ozdobu do klobouků, což Pražané velmi těžce nesli a byl to jen další hřebíček k věčné nesnášenlivosti Habsburků :-). Také byl na její podnět sražen a zničen kříž na Karlově mostě, kde prohlašovala, že se na toho ukřižovaného nemůže dívat, když tudy projíždí v kočáru.

1620 – bitva na Bílé Hoře

1621 – poprava 27 českých pánů

1648 – Praha se ubránila proti Švédům. Jistě tomu pomohla i situace ze 6.října, kdy přeplulo na druhý břeh Vltavy několik studentů zajmout švédské vojáky – více ZDE a možná tomu pomohlo i uloupení hovězího dobytka Švédům v Holešovicích – více ZDE, oproti tomu ale například v Hradčanech žije pouze 30 rodin. Asi nejhorším ale také zůstává krádež cenné Rudolfovy umělecké sbírky.

1650 – Stavba letohrádku nad Vltavou…dnešní zřícenina Baba – více ZDE

1650 – Stavba mariánského sloupu na Staroměstském náměstí na památku úspěšné obrany proti Švédům – více ZDE Po třicetileté válce v Praze žije pouze 35tisíc obyvatel.

1653 – Začátek budování barokního opevnění Prahy, které zůstává dodnes, dokončeno bylo v roce 1730. Více o tom ZDE

1659 – v zimě tohoto roku byl na novoměstskou radnici instalován její zvon, tehdy prý táhlo velké množství pacholat těžký zvon smykem od zvonářské dílny na Jungmannově náměstí až na radnici, neboť podle pověry se zvonu před vysvěcením nesměla dotknout nečistá ruka. Za námahu dostal každý hoch stříbrňák, housku a kapku medoviny, avšak za rohem čekali biřiči, kteří jim uštědřili pořádný výprask lískovkou. Tímto prastarým zvykem  se obec snažila dosáhnout věčného zapamatování významné události.

1663 – umírá Marie Elekta, začínají se dít zázraky – více ZDE

1678 – počátek stavby Trojského zámku, symbol oslavy doby pobělohorské Václava Vojtěcha ze Šternberka, jemuž tato doba přinesla nebývalou prosperitu a vítězná nálada se objevila i ve výzdobě zámku. Více o tom ZDE. U východní zámecké zdi vzniká chudá rybářská osada Rybáře, jediná dochovaná osada podobného typu na území Prahy. Více o ní ZDE.

1689 – požár ve starém Ungeltu ničí několik domů.

1696 – Žid se posmívá Kříži na Karlově mostě, za to dostává pokutu a Kříž je doplněn o hebrejský nápis 🙂 více o tom ZDE

1698 – Ve Stromovce se objevuje podivuhodný globus, pomocí kterého se měří čas – více ZDE

18.století – stále se věří, že nejlepším lékem proti moru jsou modlitby a bohabojná procesí – korunu všemu nasazuje lékařská fakulta Univerzity Karlovy, která toto označuje za nejúčinnější lék! I přes to v Praze žije přibližně 40tisíc obyvatel.

1705 – v Praze poprvé voní káva na ulicích ve velkém – více ZDE

1707 – až do roku 1714 se mění zábradlí Karlova mostu na monumentální galerii sochařských dílen – více ZDE

1709 – v nemocnici U Milosrdných bratří je na dvoře zřízena zvláštní budova pro choré na mysli. První blázinec u nás. Hned napoprvé do něj bylo přijato 54 nemocných.

1717 – založena Stavovská inženýrská škola v Praze Christianem Josefem Willenbergem. Počátek vysokého učení technického. Nejdříve se vyučovalo u něj v bytě nedaleko Karlova mostu.
Nájemníci domu ve Skořepce podávají žalobu na Jana Brokofa, významného avšak autoritářského a na své syny přísného sochaře, že nemůžou spát, protože se od čtvrté hodiny ranní až do noci mlátí na dvoře a v dílně do kamene. Nájemnící si najali advokáta a Jan Brokof spor prohrál a musel si zbalit svých pět švestek. Koupil si nový dům, třípatrovy, kamenný, který stál na dnešním Jungmannově náměstí, v místech paláce Adria.

1719 – 15.4. byl v chrámu sv. Víta otevřen hrob Jana z Pomuku. Nález údajně neporušeného jazyka se stal podkladem žádosti o blahořečení Jana Nepomuckého (9.4.1720), které bylo prohlášeno v Římě 31.5.1721. (1729)

1726 – stavba kaple sv. Matouše na Loretánském náměstí (dodnes zachován její půdorys) více ZDE

1729 – při oslavách svatořečení sv. Jana Nepomuckého, před jeho sochou ve Spálené ulici, se hroutí lešení na kterém stojí hudebníci, nikomu se nic nestalo, ale tento úsměvný motiv se dokonce dostává do obrazu k jeho hrobu ve svatovítském chrámu na Pražském hradě :-).

1730 – dokončení stavby barokních hradeb, více o nich ZDE. Praha má tak nejmohutnější hradby tohoto typu v tehdejší Evropě, které jsou zanedlouho těžce vyzkoušeny při pruském obléhání…hradby chrání přibližně 59tisíc obyvatel Prahy. Londýn už má v té době 750tisíc obyvatel, Vídeň 180tisíc.

1740 – vypukla válka, Karel Albrecht míří na Prahu a chce Marii Terezii upřít právo na trůn a korunu. Praha se mu vzdává.

1741 – tentokrát přichází s vojskem manžel Marie Terezie, císař František Lotrinský a bere si území zpět. Marie Terezie se stává královnou.

1744 – přichází pruské vojsko, deset týdnů obléhají Vyšehrad a pak prošpikují pevnost náložemi. Než ale stihnout dílo zkázy dokončit, prchají. Z Křižovnického náměstí prchá pruský král Bedřich, když Prušáci museli prchat z Prahy. Na tomto náměstí byla část armády Bedřicha Pruského tvrdě pobita. Podle vyprávění střílel jeden horlivec jménem Daniel Kňour tak divoce z okna, že za svou horlivost dostal vyznamenání a mohl užívat titulu Daniel Kňour z Javora. 🙂

1751 – do příkopu v dnešní ulici Na Příkopě se zřítil hrabě Wratislav s povozem, kvůli velmi úzké cestě v tomto místě. Pád to určitě byl zrovna příjemný protože do příkopu byly vedeny záchody okolních domů a bylo tu hodně úkrytů lapků a zlodějíčků :-).

1755 – nepovolená stavba paláce Kinských na Staroměstském náměstí – více ZDE

1757 – pruské obléhání Prahy z čehož máme památku několika zasazených dělových koulí v kostelních zdí – více ZDE a v jednom z těchto kostelíků se z této doby nachází i pozoruhodný betlém – více ZDE, nepovedená oslavná salva z děl se konala i na Letné – více ZDE a rodina Clam-Gallas kupuje vinici s malou usedlostí nazývanou zahrádka, tím se začíná psát historie Klamovky.

1760 – příkop v dnešní ulici Na Příkopě nechává město zasypat a na jeho místě vzniká oblíbené korzo se stromořadím, ulice se nazývá V alejích.

1771 – stavba kostela sv. Matěje v Dejvicích ve kterém se 200let na to začíná vystavovat betlém vytvořený z perníku, více o tom ZDE

1781 – Josef II. ruší množství pražských klášterů, Jezuitský řád i kapli Božího těla na Karlově náměstí, více o ní ZDE Je také zasypán příkop od Můstku k Vltavě a vzniká promenáda Nová alej, dnešní Národní třída.

1782 – vzniká tzv. malá pošta, také nazývaná „klapačková“, podle dřevěné klapačky, kterou na sebe přicházející listonoš upozorňoval.

1783 – počet domů v Praze činí 2886, je otevřeno Stavovské (Nostitzovo) divadlo.

1784 – Josef II vytváří ze čtyř pražských královských měst (Staré Město, Malá Strana, Hradčany a Nové Město) jeden celek zvaný císařsko-královské hlavní město Praha. Centrem se stala Staroměstská radnice. Bohužel při zrušení ostatních radnic bylo zničeno mnoho cenných dokumentů – plány jednotlivých pražských měst, plány celopražské zhotovené do první poloviny 17.století. Vltava v zimě zamrzá 120cm silným ledem! Praha má v tento moment 3000 domů a počet obyvatel činí 76041. Začátek doby obrození českého národa, počátky průmyslové revoluce, vznik českých institucí.

Na Karlově mostě se při povodni do vody řítí vojenská strážnice i s vojáky a několik soch :-). Více o tom ZDE

1786 – padá rozhodnutí zbořit Betlémskou kapli..neúcta k památkám začíná…Ungelt jako celnice zrušen dvorským dekretem.

1789 – v ulicích se objevuje první číslovaný fiakr. O nich více ZDE

1791 – v kostele sv. Mikuláše, v tehdejším skladišti, je vystavována montgolfiéra, balón plněný horkým vzduchem :-). Památky se začínají třást co bude ještě následovat. Oproti tomu v Korunním archivu katedrály sv. Víta od tohoto roku nachází své místo korunovační klenoty. Jsou zamčeny na 5 klíčů, později k nim přibudou ještě dva. Vzácné klíče dostává sedm nejvyšších představitelů země a katolické církve.

1798 – zřejmě první zákaz kouření na ulicích od Františka I. o dva roky rozšířený na veřejné podniky, kdo neuposlechl dostal pokutu, protože ale měli Pražané k poslušnosti daleko, přidal císař k pokutě i zabavení dýmky.

1804 – byla zpřístupněna Královská obora (Stromovka)

1805 – pražské domy dostávají popisná čísla platná dodnes, uspořádaná v jednotlivých katastrech podle doby vzniku stavby. Číslování vzniklo na popud armády, aby mohla provést „obecný soupis duší v usnadnění odvodů vojenských“. Praha se může v tomto směru pyšnit prvenstvím, číslování domů neznala v té době ani takové město jako Paříž.

1810 – návrh na odstranění budov z okolí Týnského chrámu, aby se tak zvýraznil jeho význam, naštěstí z něho sešlo.

1812 – u zdi Clam-Gallasova paláce se objevuje alegorie Vltavy, později nazvána jako Terezka, ošahávání jejího poprsí začíná :-). Více o ní ZDE

1813 – Do Prahy přichází Vincenc Morstadst a začíná kreslit Prahu v její poslední nejkrásnější a nejmalebnější podobě, děkuji mu za to! více o něm a jeho kresbách ZDE

1820 – vzniká slavná kavárna Union. Schází se v ní literární výkvět Prahy. Kdo neměl na útratu, tomu číšník Patera ochotně půjčil. Tušil, že mezi hosty jsou budoucí světoznámé osobnosti.

1822 – byl vybudován vltavský nákladní přístav v Karlíně

1823 – se objevily pro rychlou osobní dopravu osmimístné poštovní rychlíky, které dokázaly urazit cestu mezi Vídní a Prahou i s přestávkami za sedmatřicet hodin.

1825 – pro fiakry byl vydán první jízdní řád

1826 – počet obyvatel Prahy činí 102136

1828 – počátek stavby koněspřežné železniční dráhy od Bruské brány k Výhybce u Lán

1829 – Prahou se prohání první omnibus. Více o nich ZDE

1833 – počátek stavby silnice z Klárova na Pražský hrad z iniciativy hraběte Chotka.

1835 – plechové cedule s názvy ulic, nahradily starší označení, namalované přímo na domovní omítce.

1839 – počátek stavby druhého mostu přes Vltavu.

1841 – dokončen druhý most přes Vltavu.

1846 – vzniká Měšťanská beseda (organizační středisko české měšťanské společnosti v Praze), sady na Petříně přecházejí do majetku pražské obce.

1847 – 15.září…to je ten den, kdy k nám byl zaveden…svítiplyn, kterým se začalo svítit v některých ulicích Starého a Nového města.

1848 – Po celé Evropě zuří revoluce, v červnu je i v Praze, ale je tvrdě potlačena Windischgratzovým vojskem.

1850 – počet domů v Praze činí 4000. Počet obyvatel činí 157233. Byla zbořena branka do ulice Na Můstku, pozůstatek středověkého opevnění Starého Města.

1853 – stavba nejužšího domu v Praze – více ZDE. Magistrát najal 68 nových metařů do ulic.

1854 – v místech kde dnes stojí Národní muzeum a hustě frekventovaná Wilsonova ulice je v této době zpevněná vozovka kočičími hlavami mezi kterými roste tráva, je tu Koňská brána a z Vinohrad se tu toulají a pasou zajíci. Vtipné při dnešním pohledu na toto místo :-).

1855 – Ulice Na Příkopech byla vydlážděna novým způsobem tak, že se dlažba od středu vozovky mírně svažovala k oběma okrajům.

1857 – je vypracován velkolepý plán na proražení tunelu v leteneském kopci, kterým mají proplouvat parníky k Císařskému mlýnu v Bubenči. Za tímto projektem udělala ale ráznou tečku rakousko-italská válka.

1858 – zřízena městská stráž, určená původně k ochraně městských parků. Z ní se pak zformovala městská policie. V Praze je také poprvé použit beton (budova prezidia Akademie věd na Národní třídě)

1861 – na vyšehradském hřbitově je pochována první známá česká osobnost, vlastenec Václav Hanka, který přišel s objevem rukopisů o soudu kněžny Libuše. U těch se později ukázalo, že to byly padělky a napsal je sám. Ale Hanka to myslel dobře, chtěl českou společnost povzbudit v jejich boji o národní identitu, což se mu i podařilo.

1862 – otevření budovy Prozatímního divadla

1866 – úprava letenských strání a stavba silnice pod nimi. Svítiplyn se dostává na Malou Stranu a Hradčany.

Počátek neblahé průmyslové doby

1868 – stavba prvního vlakového nádraží, dnešní Masarykovo nádraží, hradby stále stojí. Položen základní kámen Národního divadla

1869 – hrobník Janatka u kostela sv. Petra na Novém Městě začíná poprvé v Praze tajně prodávat pašované cigarety. V té době jistě ještě nevěděl, že vzhledem ke škodlivosti kouření si vlastně prodejem tohoto zboží přilepšuje nadvakrát :-).
V témže roce jsou postaveny arkády na Vyšehradském hřbitově, v malbách se objevuje jeden zajímavý motiv, více o něm ZDE

1872 – postavena První pražská společnost pro omnibusy.

1874 – počátek bourání barokních hradeb, město tak navždy ztratilo punc uzavřeného města, zřejmě zatím nejhorší rána tzv. geniu loci tohoto města.

1875 – zpráva z Národních listů hlásá: „přečasto vysmekne se vůz koňky na dlažbu, takže od řetězového mostu (dnešní most Legií) na konec Karlína jede se až tři čtvrtě hodiny, lidé sic berou nehody s nadhledem, vystoupí a zatlačí vůz zpět na koleje a jede se dál, nicméně spoléhat na jejich toleranci donekonečna není možné“  – vtipné při představě že teď tlačíme tramvaj zpět na koleje :-). více o MHD ZDE

1878 – vznik pivovaru U zlatého anděla na Smíchově, odtud název dnešní obchodní čtvrti – více ZDE

1879 – 1.srpna umírá v Praze – Řepích slavný lotr Babinský, více o něm ZDE

1880 – počet obyvatel činí 305315.

1881 – Po nekonečných patnácti letech je nakvap otevřeno Národní divadlo, aby si ho na své návštěvě Prahy stihl prohlédnout korunní princ Rudolf. Stavbu provázela řada tahanic mezi dodavateli a tvůrci, byla terčem připomínek od svých českých politických protivníků atd. Místo pod heslem „národ sobě“ se staví pod heslem „národ v sobě“. Po otevření se dodělávají nedodělky na střeše, v hledišti i jinde. 12.srpna se ale ze střechy divadla valí kouř a nakvap otevřené Národní divadlo ničí požár. Český národ tahle katastrofa konečně spojila, během šesti týdnů lidé vybírají milion zlatých a dva roky poté je otevřeno divadlo s vylepšenými detaily a krásnější, než to původní.

1883 – k Praze je administrativně přičleněn Vyšehrad jako její šestá část.

1884 – k Praze jsou administrativně přičleněny Holešovice-Bubny jako její sedmá část.

1886 – na sloup mostního pilíře Karlova mostu se poprvé objevuje socha Bruncvíka – více o něm ZDE . V Praze je známo 86 hampejzů.

1890 – počet domů v Praze, po připojení některých dosavadních předměstí, činí téměř 7000.

Praha zažívá ničivou povodeň, několik soch Karlova mostu se řítí do rozbouřených vod.

1891 – František Maršner zakládá v Praze továrnu na čokoládu 🙂 Více o ní ZDE Do provozu je uvedena Petřínská rozhledna. Je sice pětkrát nižší než Eiffelka, ale její vrchol se nad hladinou moře tyčí o 45 metrů výš, více o ni ZDE.

1893 – Založení Vinohradského pivovaru. Více o něm ZDE Během oslav císařových narozenin vykřikují mladí demonstranti hesla, rozbíjejí výlohu, slovně utočí na policisty. Nastává zatýkání, při němž je zatčen i zakladatel tajného spolku Podzemní Praha Rudolf Mrva. Ten pod nátlakem vyšetřovatelů nadiktuje jména svých kamarádů a následují další desítky zatčení, 76 žalob a stanné právo nad Prahou. Mrva je propuštěn, má vystoupit u soudu jako korunní svědek, ale těsně před ním je zavražděn.

1895 – zpřístupnění parku Klamovka veřejnosti, po odkoupení košířským starostou Hlaváčkem. Zámeček přestavěn na zahradní restauraci.

1899 – regulace Vltavy v oblasti osady Rybáře, Holešovice a Bubeneč. Místní asi jen tiše zírají jaká doba nastupuje – více o tom ZDE

konec 19. a začátek 20.století – největší ohrožení pro město jako takové, nebylo způsobeno žádnou válkou, ale lidem samotným. V této historicky barbarské době, která postihla většinu měst, hodlal magistrát zbourat starou zástavbu části města a postavit na jejím místě nové obchodní a reprezentační centrum. Podle původního gigantického plánu měla vést od Václavského náměstí napříč Starým Městem přes řeku až do Stromovky široká třída zakončená na Letenské pláni palácem českého sněmu a české vlády. Pozůstatkem tohoto projektu je Pařížská ulice, vzniklá na místě zbořeného Židovského Města. Samotné město ale i tak vstupuje do nové historické epochy, kdy mizí mnoho z nejkrásnějších památek, prolamuje se prstenec hradeb, který už nemohl i přes svou mohutnost odolat rozvoji města uvnitř, nově se utvářejí vnitřní komunikace, které už nestačí zrychlenému tempu doby a budují se nové dálkové spoje v podobě nádraží…naproti tomuto zdánlivě zkáznému obrazu vzniká mnoho veřejných sadů (Letná, Vrchlického, Nebozízek, Karlovo náměstí) a Prahu začíná obepínat nový pás hradeb z šedivé masy činžáků…vysokých, stroze vrstvených a ničím neoživených, jako byly hradby barokní. A jakoby to starou Prahu nezajímalo, dále si uchovává ve svém srdci onu kouzelnou tvář, kterou vnímavý poutník hravě rozpozná a plně se do ní ničím nerušíc vloží.

1900 – barokní hradby jsou zbořeny a počet obyvatel Prahy činí 560tisíc.

1901 – k Praze je administrativně přičleněna Libeň, jako její osmá část.

1904 – Obec Přední a Zadní Ovenec se přejmenovává na Bubeneč a Troja. Zřejmě z důvodu, že se těmto vesnicím hanlivě říkalo „Hovenec“ :-). Více o tom ZDE

1905 – je otevřen Vyšehradský tunel.

1912 – svůj provoz zahajuje Obecní dům – secesní stánek pražské kultury, koncertů a plesů. Ale také místo, kde se psaly velké české dějiny. 28. října 1918 v této budově skončila pro Čechy a Slováky první světová válka, byla vyhlášena samostatná republika a přijata kapitulace Rakouska. V roce 1989 se zde zástupci hnutí Občanského fóra scházejí s končící komunistickou stranou a začínají jednat o přechodu společnosti k demokracii.

1913 – stavba vodní elektrárny na Štvanici – více ZDE Vznik lesního divadla v Krči – více ZDE Pod Vyšehradem vzniká Jedličkův ústav.

1914 – v kašně ve Spálené ulici se poprvé objevuje úhoř Pepík – ZDE

1918 – vyhlášení samostatnosti Československa, Praha hlavním městem nového státu.

1919 – v Praze je známo pouze 9 hampejzů. Na Karla Kramáře je spáchán neúspěšný atentát, Kramáře zachraňuje jeho tlustá peněženka a sponka šlí pod sakem.

1920 – 6.února došlo na základě tzv. slučovacích zákonů ke vzniku tzv. Velké Prahy. Při ní se součástí metropole stalo 37 obcí patřících dosud do okresů Karlín, Smíchov, Vinohrady, Žižkov a Zbraslav. Vinohrady se zpočátku připojení bránily, aby její obyvatelé nemuseli platit vysokou domovní daň a daň z potravin, která mimo Prahu neexistovala, nakonec však stejně neodolaly. Velká Praha se vytvořila až po rozpadu rakousko-uherské říše a vzniku Československé republiky, proto že Vídeň této změně nebyla nakloněna. Bylo totiž jasné, že zůstane-li česká metropole relativně malá, ponechá si víceméně provinční ráz. Kdyby se však díky připojení okolních obcí rozrostla, mohla by se stát pro Vídeň silným a nebezpečným konkurentem. Počet domů v tomto roce vzrostl na 12000 a počet obyvatel na necelých 700tisíc.

1923 – Josef Vaňásek  je jmenován vrchním policejním radou, později přednostou IV. bezpečnostního oddělení, slavné Čtyřky. Později je podle něj natočen seriál Hříšní lidé města pražského v čele radou Vacátkem. V Žitné ulici je před svým domem postřelen Alois Rašín, tehdejší ministr financí, o několik dní později na zranění umírá.

1927 – stavba čtvrti Barrandov po vzoru americké kalifornské čtvrti boháčů, podle projektu Ing. Václava Havla, otce budoucího prezidenta Václava Havla.

1929 – dokončena stavba katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha.

1930 – počátek stavby Barrandovských ateliérů, rok na to už se zde tvoří první snímky.

1931 – Další z podivných projektů, které měly „obohatit“ Prahu, tentokrát mělo Národní divadlo sousedit s hotelovým komplexem stojícím na nábřeží místo kavárny Slavie a dalších navazujících domů. Projekt se skládal ze tří lodí, budova nejblíže divadlu byla dvou až třípatrová, objekty vzdálenější až sedmipatrové.

1933 – 1. září je naposledy viděna Otýlie Vránská živa. Postávala před vchodem ke Šmelhausům.

1934 – 19.6. se objevuje v novinách zajímavý příběh o tom, že majitele hotelu Meran někdo vydíral, více o tom ZDE.

1936 – myslíte si, že když bylo v Praze zbouráno opevnění hradeb, že už nic Prahu nechránilo? Tak to jste na omylu. V tomto roce totiž začíná stavba mohutného opevnění pomocí tzv. pevnůstek kolem celé Prahy tzv Pražská čára, některé z nich se dochovaly dodnes. Nad Petřínem také vyrostl Masarykův stadion, pozdější Strahovský stadion.

1939 – Praha zažívá další temné období. 15.března tohoto roku se v oknech Pražského hradu objevuje Adolf Hitler a pozoruje pokořené město, tato scénka se dostala až na německou poštovní známku. Měl z toho prý takovou radost, že porušil své vegetariánské a abstinentské zásady a dal si pražskou šunku a zapíjel ji plzeňským pivem. Tehdejší prezident Emil Hácha, který za ním na jeho pozvání přijel o chvíli později, musel použít vchod pro služebnictvo. Adolf Hitler si mohl tento pohled vychutnat pouze jednou, pak už se v Praze neobjevil.

Je také otevřen obchodní dům Bílá Labuť, patřící společnosti Brouk a Babka, kterou v roce 1908 založili dva kamarádi ze studií Josef Babka a Jaroslav Brouk. Jméno má po hospodě, která zde stála, v budově byly použity první interiérové eskalátory a další moderní technologie. Nad jeho střechou se tyčí nejstarší pražská funkční neonová reklama – labuť s korunkou..

1940 – V Mladém hlasateli se poprvé objevují Stínadla – více o nich ZDE

1945 – spojenecké bombardování „osvobozuje“ Prahu, ale pod tímto činem zůstává tragicky zničený areál kláštera s chrámem Panny Marie na Novém městě a řítí se nesmírně vzácná klenba tohoto kláštera, jejíž rozpětí, tedy i výška měla 24 metrů. Vysoká střecha chrámu známá z dobových rytin, se stala dominantou horní části Nového Města. I v dnešní době ale nedokážeme určit jak byl tento mohutný krov konstruován, neboť i ty nejdelší trámy zřejmě nikdy nepřesahovaly maximální velikost 18-20 metrů, danou výškou vzrostlých stromů. Věže byly opravený roku 1968 podle architekta Černého a staly se novou dominantou.

1946 – Z původního Podolského sanatoria založeného roku 1914 se stává Ústav pro péči o matku a dítě.

1947 – otevřeno autobusové nádraží Pankrác – více ZDE

počátek komunistické doby temna v době průmyslového temna

1948 – po únorovém puči nástup další doby temna – Komunistické strany Československa k moci. Stavba nové Betlémské kaple. Z okna v Černínském paláci je vyhozen z okna Jan Masaryk, veřejnosti se tvrdí, že to byla sebevražda. Pohřeb se stal tichou národní demonstrací, přišlo čtvrt milionu lidí. Případ se několikrát otevíral, svědkové mizeli nebo byli zavražděni, až ve 21. století se podařilo zjistit, že za smrt Jana Masaryka nesla vinu Stalinova tajná služba NKVD a její čeští přisluhovači.

1951 – Pod Pražským Hradem se začíná stavět prezidentský kryt.

1955 – postaven první panelák v ČR a samozřejmě dnes je to nejstarší panelák v ČR. Najdeme ho v Praze Ďáblicích v ulici U Prefy. Je nově zrekonstruován a vedle něho je hřiště na pozemní hokej.

1956 – první putování budovy na území Prahy – více ZDE

1961 – V Dejvicích se na záchodcích zdejších hospůdek poprvé objevuje nápis „Servít je vůl“. Více o tom ZDE

1968 – Pražské jaro – pokus o socialismus s lidskou tváří, intervence pěti států Varšavské smlouvy

1969 – Jan Palach se upaluje na Václavském náměstí 16.ledna na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, nesvobodě slova a tisku a politice československé vlády. 25.února se upaluje další student Jan Zajíc v průjezdu domu čp 39 na Václavském náměstí.

1970 – Na Lennonově zdi, tehdejší „Zdi nářků“, se objevují první milostné básničky – více ZDE

1972 – Prahou projel poslední trolejbus, bylo tomu 15.10., do dnešních dnů na tuto historii máme památky po celé Praze. Více ZDE

1973 – do provozu je uveden první úsek tzv. SJM (severojižní magistrály) Barokní hradby jsou sice fuč, Praha má ale moderní podobu hradby, tentokrát je tvořena nekonečným proudem aut, jenž město od okolního světa rozděluje stejně účinně.

1974 – zprovozněn první úsek metra C

1978 – zprovozněn další úsek metra A

1980 – Stanici metra Anděl (B) ustupuje bývalý pivovar U zlatého anděla, nynější pekárna – více ZDE

1985 – zprovozněn poslední úsek metra linka B

1986 – narodil jsem se 🙂

1989 – Sametová revoluce, Václav Havel zvolen prezidentem

konec komunistické doby temna v době průmyslového temna

konec průmyslové doby ve své nejmohutnější podobě

počátek kapitalistické éry

1990 – Kolaudace stanice metra Palmovka, u ní od té doby zůstává nedokončený protiatomový kryt. Více o něm ZDE

1991 – Počátek doby, kdy se začíná cenit hodnota památek a spousta z nich se dostává na listinu památek, do památkových zón apod. a tím se zastavuje v mnoha případech jejich devastace. Počet obyvatel Prahy činí 1169106

1992 – Centrum Prahy (Hradčany, Pražský Hrad, Malá Strana spolu s Karlovým mostem, Staré Město, Josefov, Nové Město, Vyšehrad) se kompletně dostává jako vzácný městský areál o rozloze 866 hektarů na seznam UNESCO

1993 – rozdělení Československa, vznik samostatné České republiky

1994 – zklamán z polistopadového vývoje umírá písničkář Karel Kryl, pochován je na Břevnovském hřbitově. Na pohřeb nepřichází Václav Havel. Ivan Martin Jirous prohlašuje: „Nasralo mě, že mu nebyl Havel ani na pohřbu, když na Hradě přijímá takový kreatury jako Jacksona“

1997 – Počátek tradičního Vinohradského vinobraní. Více o něm ZDE Ve Vysočanech slavnostně odhalují chybný poledník. Více ZDE

2000 – Prasečí investoři úmyslně zapalují bývalý Vinohradský pivovar, aby na jeho místě vyrostly luxusní byty. Více o této prasárně ZDE Na Anděl se vrací zlatý anděl. Více o něm ZDE.

2002 – v červnu puká srdce zvonu Zikmund (více ZDE)a v srpnu katastrofální povodně zaplavují velkou část historického středu města

2003 – počet obyvatel Prahy činí 1165581

2006 – zdemolováno autobusové nádraží Pankrác – více ZDE

2010 – Orloj dostává ke svému 600. výročí video mapping, více o něm ZDE.