Mezi hustou zástavbou Starého města na rohu ulic Konviktské a Karloliny Světlé stojí pravděpodobně nejstarší pražská románská rotunda – Rotunda Nalezení sv. Kříže.
V 17.století rotunda patřila dominikánům od sv. Jiljí. Za Josefa II. v r. 1784 byla kaple zrušena a sloužila poté jako charitativní sklad. Budova postupně chátrala a v roce 1860 bylo kvůli jejímu dezolátnímu stavu a záměru stavby nového domu rozhodnuto o jejím zbourání. Zásluhou umělecké besedy však byla tato unikátní stavba obnovena do původní podoby a na její vnitřní výzdobě se podílel i Josef Mánes. Podle jeho návrhu byla vyrobena i ozdobná kovová mříž s motivem šípkové růže, která odděluje parčík u rotundy od ulice.
O vzniku rotundy vypráví pověst, že v místě býval rybník, do něhož byla vhozena ukřižovaná dívka, která tak byla potrestána za to, že proti vůli svých rodičů přijala křesťanství. V noci při bouřce se prý kříž vztyčil nad hladinu, což bylo považováno za znamení boží. Při opravě rotundy se prý skutečně v základech našel ztrouchnivělý velký kříž.
Jiná pověst však praví, že pod kostelem je sklepení s velkým pokladem a nedaleko rotundy byl skutečně nalezen denár knížete Jaromíra z r. 1012.
Stavba byla vybudována dokonalou stavební technikou pravděpodobně v 11. st., což ovšem není doloženo. Má okrouhlou loď a půlkruhovou apsidu na východní straně, zdobenou obloučkovým vlysem. V apsidě a lodi byly zazděny keramické nádoby, natočené hrdlem do vnitřního prostoru, které měly zlepšovat její akustiku. Je stavěna z drobných opukových kvádříků řazených v řádcích. Teprve od 12. st. se stavělo z větších kvádrů. Je možné, že původně to byla soukromá svatyně některého z panských dvorců na Starém Městě. Poblíž stávala fara zaniklá za husitů a kolem se prostíral hřbitov.

Střed staré Prahy

Jméno této rotundy se zdá být velmi příznačné. Rotunda se nachází v údajném středu unikátního urbanistického kříže staré Prahy. Základní osa tohoto kříže spojuje chrám sv.Víta s rotundou sv. Longina u kostela sv. Štěpána na Novém Městě (tato rotunda byla farním kostelem zaniklé osady Rybníček – více ZDE). Kolmo na tuto přímku se středem v místě rotundy sv. Kříže je spojnice kostela sv.Klimenta na Starém městě a dnes již zbouraného kostela sv. Filipa a Jakuba na Arbesově náměstí. Vzdálenost dvojic kostelů je stejná a jejich strany tak tvoří kříž s rameny měřícími 2400 metrů.
Azimut spojnice polohy sv. Víta a sv. Longina odpovidá azimutu východu Slunce o letním slunovratu. Dají se vyhledat i spojnice jiných významných míst jejichž linie procházejí rotundou, což by jen potvrzovalo hypotézu, že právě rotunda sv. Kříže je ústřední místo, z něhož vycházela koncepce budování staré Prahy.
Může to být náhoda, ale zdá se dost pravděpodobné, že při budování Prahy Lucemburkové pouze navázali na již promyšleně založenou koncepci města a jeho posvátných míst z doby románské.
Dnes je rotunda farním kostelem starokatolické církve.