Člověk se občas tak potuluje městem, šedá fasáda střídá další a kde nic tu nic zajímavého. Ale to není pravda, i ty šedé fasády jsou mnohdy velmi zajímavé! A své by o tom mohli povědět i lidé, kteří tu žili za druhé světové války, pro ně se stalo sledování fasád doslova otázkou života a smrti. Pokud se totiž občas podíváte pozorněji, spatříte tu a tam různé šipky směřující k zemi, doleva, doprava. Co byly zač? Tyto šipky označují domy, ve kterých se nacházel protiletecký kryt a mnoho z nich se dochovalo do dnešních dnů!

V případě nahlášení náletu sloužily jako rychlá orientace k nalezení úkrytu a po skončení náletu také ukazovaly, kde přednostně provádět vyprošťovací práce a hledat pohřešované a raněné. Samotné označení se řídilo několika pravidly a provádělo se přibližně v celé úrovni 1. patra na vnějších stěnách domů, nejčastěji směřovalo seshora dolů. Značení byla zhruba 4m vysoká, lomítka po 60cm.

Vedle šipek se můžeme setkat i s dalším označením:

KS = kein Schutzraum, zde není žádný úkryt
NA = Notausstieg, nouzový východ
MA = Mauerdurchbruch, průlom ve stěně do sousedního sklepa
LSR im Hof = kryt ve dvoře domu
V = počáteční písmeno slova Victoria – vítězství, šlo o propagandu říše a nemělo to nic společného s protileteckou ochranou, více ZDE.

Provedení

Na rozdíl od krytů civilní ochrany, které se budovaly v 50.letech, tyto byly budovány v již postavených domech, kde se pro tento účel upravovaly sklepní prostory. V samotných krytech jsme se pak mohli setkat s řadou dvojjazyčných nápisů. Například „Zachovejte klid“ (Ruhe bewahren) a „Zákaz kouření“ (Rauchen verboten). V krytu se nesměly nacházet žádné hořlavé látky, sklep musel být dočista vyklizen a celý prostor upraven například zesílením stěn a stropů. Vybaven musel být nářadím pro případné odstraňování závalů, dostatečným množstvím plynnových masek, dvěma kýbly, odděleně na toaletu zvlášť pro dámy a pány (nejspíše pouze ve velkých krytech) dostatečnou zásobou vody, lékárničkou a zásobami základních potravin. Na to vše dohlížely příslušné organizace.

Samotné šipky jsou vápené nátěry. Pokud jsou na břízolitové omítce, je velká pravděpodobnost, že se dochovaly do dnešních dnů, tyto šipky se velmi špatně odstraňují.

Na rozdíl od svých mladších bratříčků z 50. let, jsou tyto sklepy prověřené ostrou zkouškou války, o svůj život se v nich strachovala řada lidí a mohou vyprávět řadu příběhů.

CPO

A kdo měl na starosti výstavbu těchto krytů? Organizace zvaná Civilní protiletecká ochrana (CPO) Založena byla ustanovením v zákoně č. 82 z 11.dubna 1935 o ochraně a obraně proti leteckým útokům. V každém větším městě byl útvar CPO a vše bylo podřízeno ministerstvu vnitra. Úkolem této organizace bylo zajištění dostatečného množství krytů a vybavení dostatečným množstvím plynových masek a dalších nezbytných věcí pro přežití. 8. dubna 1938 vznikl i zákon č. 75, který doplňuje předchůdce z roku 1935 a počítá již s jistým napadením republiky Německem. Od roku 1940 organizace přechází pod Protektorátní policii a od července 1941 jsou všechny začleněny do Luftschutz, která upozorňovala na nebezpečí náletu, zajišťovala další stavbu, vybavení protileteckých krytů, pozorovatelen a obsazovala je posádkou. Součástí organizace byla i tzv. Svépomoc, což byli obyvatelé jednotlivých domů, jejíchž úkolem bylo upravit domy pro případ náletu. Dále do této organizace patřili hasiči, protiplynová a asanační služba. Jako poslední tzv. „obnovovací služba“, která odstraňovala škody po náletu.

Druhy poplachu

Při náletu se vyhlašovaly 4 druhy akustických signálů:

Veřejná protiletecká výstraha – když se letadla blížila do varovné oblasti
Letecký poplach – nálet, po jeho vyhlášení musel každý vyhledat úkryt (samozřejmě i za pomocí šipek)
Předběžné návěstí o ukončení leteckého poplachu – po odletu letadel, ale lidé zůstávali v krytu
Konec leteckého poplachu – ve varovné oblasti se nenacházelo žádné letadlo

Rázem se nám z občas fádních nudných stávají obrazy do dějin. Díky tomu, že se minulost o domy moc nestarala, máme jedinečnou možnost tyto poklady stále vidět na řadě míst nejen v Praze, ale i v dalších městech. Přikládám galerii (s popisem) a seznam míst, kde by se měly tyto zajímavosti stále nacházet. Budu rád, pokud upozorníte na další objevy.

Prouzova 37/5
Podskalská 378/33
Ostrovského 1213/23