…židle na Kampě prostě bude?
To že Vltava nezpívá jen ukolébavky tichým prouděním, ale dokáže být i zlá nám ukázal rok 2002. Když povodeň zaplavila a poničila Kampu, nezůstalo skoro nic ušetřeno. Symbolem ničivého živlu se tehdy stala obří dřevěná Židle Magdaleny Jetelové. Málokdo ví, že tento počin světově známé výtvarnice se na svou pouť vydal již za totality – počátkem osmdesátých let 20.století kraloval na netradiční výstavě Malostranské dvorky i před Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. Zachovala se i pěkná fotografie z roku 1981 zachycující spisovatele Bohumila Hrabala trůnícího na této Židli (foto vpravo).
Pak výtvarnice odešla do ciziny a načas zmizelo i její dílo. Její dřevěná poutnice se do Prahy vrátila v roce 2002 a našla nový domov před moderním muzeem Medy Mládkové, na kamenném říčním molu na jezem. Čtyřmetrový kolos byl umístěn vskutku ideálně – na pozadí impozantních památek a širé Vltavy se obří rozměry zdály přiměřené. Tehdy nikdo netušil, že Židli brzy čeká další, neuvěřitelná cesta…
Rozbouřená Vltava za povodně v srpnu 2002 zasáhla Sovovy mlýny naplno, Židle nad jezem však poměrně dlouho odolávala. Stala se načas dokonce jakýmsi majákem, který Pražané každý den sledovali s láskou i obavami. V pondělí 12.srpna voda vystoupila až pod sedadlo a dalšího dne zrána dřevěnou sochu strhl proud.
Těžce zkoušená Praha ještě víc posmutněla – statečná Židle byla pryč! Podobně jako uprchlý lachtan Gaston z pražské ZOO, i ona plula sama divokými vlnami, na rozdíl od zvířete však netrpěla. Také konec její nedobrovolné plavby byl šťastný. Jako zázrakem ji v sobotu 31.srpna objevili u Vraňan nad Vltavou, asi 40 kilometrů od Prahy, na louce mezi naplavenými troskami a stromy. Židli vyzvedli pracovníci Muzea Kampa a přechodně ji uložili na náplavku u Sovových mlýnů. Po třech týdnech tak byla zase zpátky na Kampě… Tehdy měli Pražané jedinečnou příležitost vidět Židli zblízka, mohli si na ni i sáhnout.
Vzácný originál s pestrou minulostí se pak už na původní stanoviště nevrátil a Židli zastoupila nová socha, symbolicky zhotovená ze dřeva topolů vyplavených povodní. Dílo nazvané Návrat Židle II. vytvořili žáci profesora Kurta Gebauera z pražské Uměleckoprůmyslové školy.
Komentář JB z dubna 2014 mne opravdu pobavil. Pochybuji, že dotyčný, který umí tak pěnkě kritizovat, sám vytvořil nějaké dílo, jímž by obohatil lidstvo. Ale nelze mu upřit věštecký talent, se kterým předpověděl vyvěšení trenýrek 😀
stejná opičárna jako plastoví tučňáci.Je zvláštní,že na Knížáka každý nadává,přitom na kamarády ( Heda,Černý ) VH nikdo neřekne ani popel.Kdyby pověsili z okna trenýrky,tak se jim vlezdoprdelkové budou jezdit klanět a vzdychat něco o umění,které my,přízemní tvorové nechápeme…Co je na přerostlé židli pozoruhodného a uměleckého ???
To máte pravdu, v podstatě nic 🙂 zajímavou ji dělají až příběhy, které se staly poté 🙂