Kostel Zvěstování Panny Marie

I my v Praze máme takovou malou věž v Pise. Jedná se o věž kostela Zvěstování Panny Marie, zvaného na trávníčku nebo též Na slupi. Tento drobný chrám se štíhlou věží a čtvercovou lodí sklenutou na jeden sloup (odtud název) patří k nejlepším ukázkám gotického stavitelství z doby Karla IV. a Vladislava Jagellonského, ale i toto mistrné stavitelství občas mělo mušky. Díky stavbě na nepevném pískovcovém základu je věž mírně nakloněná. Postaven byl tento chrám někdy kolem roku 1360, v době husitských válek bylo v jeho troskách umístěno dělo na ostřelování Vyšehradu.

Štítkovská vodárenská věž

Další nakloněnou věží je Štítkovská vodárenská věž. Je vysoká 47m a na jejím vrcholu je 12m vysoká báně. Věž byla postavena v letech 1588-93 spolu se sousedními Štítkovskými mlýny. Jméno získaly  podle dočasného majitele v 15. stol. Jana Šítky. Stavbu objednal měšťan a radní Nového Města Karel Mělnický. Zachoval se jeho stavební deník s pečlivě psanými účty, svázaný do tří svazků a nyní uložený v knihovně Strahovského kláštera. Vodárna rozváděla vodu do kašen Nového Města a svému účelu sloužila do r. 1847. Měla být zbourána, ale zachránil ji zásah Umělecké besedy. Roku 1926 věž i mlýny zakoupil Spolek výtvarných umělců Mánes, mlýny nechal zbořit a na jejich místě nechal vystavět spolkovou a výstavní budovu, dokončenou v roce 1930.

Po listopadu 1989 byla v horním patře objevena pozorovací místnost s výhledem na dům Václava Havla.

A teď ještě jedna cifra, je odkloněna o 42 cm od svislé osy. Věž byla staticky zajištěna železobetonovým věncem, takže se její odklon nezvětšuje. Na její jižní a severní straně je po celé délce prasklina. Těžko říct, zda souvisí s vychýlením nebo je to od poškození střelbou Švédu v roce 1648. O této události hovoří dva česky psané sgrafitové nápisy a jeden latinský na desce z červeného mramoru mezi nimi. Jsou umístěny na západní straně, která je otočená k ostrovu Žofín (foto vlevo).